21 Cdo 578/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v exekuční věci oprávněné AB 4 B.V., soukromé společnosti s ručením omezeným (dříve PPF B2 B.V.) se sídlem Strawinskylaan 933, WTC Twr B, 1077XX Amsterdam, Nizozemské království, IČO 34186049, zastoupené JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem v Praze 2, Purkyňova č. 2/74, proti povinné H. P., pro 80.804,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 56 EXE 293/2012, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. října 2012, č. j. 17 Co 396/2012 - 58, takto:
I. Dovolací řízení o dovolání povinné proti části výroku usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. října 2012, č. j. 17 Co 396/ 2012 - 58, již potvrdil usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 25. července 2012, č. j. 56 EXE 293/2012 - 45, ve výroku o zamítnutí návrhu povinné na zastavení exekuce, se zastavuje. II. Dovolání povinné proti části výroku usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. října 2012, č. j. 17 Co 396/ 2012 - 58, již potvrdil usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 25. července 2012, č. j. 56 EXE 293/2012 - 45, ve výroku o zamítnutí návrhu povinné na odklad provedení exekuce, se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 občanského soudního řádu):
Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 25. 7. 2012, č. j. 56 EXE 293/2012 - 45, zamítl návrh povinné na zastavení exekuce (výrok I.) a na odklad provedení exekuce (výrok II.), která byla nařízena usnesením téhož soudu ze dne 14. 3. 2012, č. j. 56 EXE 293/2012 - 15.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 19. 10. 2012, č. j. 17 Co 396/ 2012 - 58, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, aniž byla při tomto úkonu zastoupena advokátem.
Dovolací soud s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 19. 10. 2012, o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 - dále jen „o. s. ř.“ (viz článek II, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb. a článek II, bod 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.).
Pro podání dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem, stanoví § 241 o. s. ř. požadavek, aby účastník řízení, jenž podává dovolání, měl buď sám právnické vzdělání, nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc. Ustanovení § 241 o. s. ř. představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejího splnění nelze o dovolání rozhodnout.
Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 26. 2. 2013, č. j. 56 EXE 293/2012 - 73, vyzval povinnou, aby ve lhůtě 10 dnů odstranila vady dovolání a aby předložila plnou moc udělenou advokátovi a dovolání sepsané tímto advokátem, a současně ji poučil o tom, že nebude-li podání tímto způsobem doplněno, soud řízení pro nedostatek podmínky zastaví. Dalším usnesením ze dne 6. 11. 2013, č. j. 56 EXE 293/2012 - 85, pravomocným dne 28. 11. 2013, soud prvního stupně rozhodl, že povinné se osvobození od soudních poplatků nepřiznává (výrok I.), a „návrh povinné, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů, zamítl“ (výrok II.). Povinná dosud nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení neodstranila a ani netvrdila, že by měla právnické vzdělání.
Protože nedostatek podmínky dovolacího řízení podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. nebyl ani přes poučení odstraněn, Nejvyšší soud dovolací řízení o dovolání povinné proti části výroku usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2012, č. j. 17 Co 396/ 2012 - 58, jíž potvrdil usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 25. 7. 2012, č. j. 56 EXE 293/2012 - 45, ve výroku o zamítnutí návrhu povinné na zastavení exekuce, podle § 241 odst. 2 a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.
Dovolání proti části výroku usnesení odvolacího soudu, jímž potvrdil výrok usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na odklad provedení exekuce, není přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2013, sp. zn. 20 Cdo 1106/2013). Nejvyšší soud proto dovolání povinné, pokud směřuje proti části výroku usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2012, č. j. 17 Co 396/ 2012 - 58, jíž potvrdil usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 25. 7. 2012, č. j. 56 EXE 293/2012 - 45, ve výroku o zamítnutí návrhu povinné na odklad exekuce, podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž (v uvedeném rozsahu) zohledňoval nedostatek nuceného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (srov. § 241b odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. března 2014
JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu