21 Cdo 757/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Jiřího Doležílka v právní
věci žalobce Stavebního bytového družstva Královka se sídlem v Praze 6, Pod
Královkou č. 1943/1a, IČO 44797796, zastoupeného JUDr. Bohumilem Jiroutem,
advokátem se sídlem v Praze 5, Pod Hybšmankou č. 2936/36, proti žalované České
republice - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v
Praze 2, Rašínovo nábřeží č. 42, IČO 69797111, o vyklizení bytu, vedené u
Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 7 C 203/2006, o dovolání žalobce proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. května 2010, č.j. 15 Co
413/2007-82, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11.5.2010, č.j.
15 Co 413/2007-82, jímž byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne
25.5.2007, č.j. 7 C 203/2006-22, tak, že se zamítá žaloba o vyklizení bytu "č.
201 v domě Družstva čp. 1943/1a, v ulici Pod Královkou v Praze 6" a jímž bylo
rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení "před
soudem I. stupně, II. stupně a soudem dovolacím", je přípustné podle ustanovení
§ 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu. S přihlédnutím k tomu, že
odvolací soud správně vyložil ustanovení § 462 občanského zákoníku a že
napadený rozsudek odvolacího soudu vychází ze závazného právního názoru
dovolacího soudu, uvedeného v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.1.2010,
č.j. 21 Cdo 2426/2008-60, a z ustálené judikatury soudů (srov. právní názor
uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.12.2009, sp. zn. 21 Cdo
4498/2008, které bylo uveřejněno pod č. 9 ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek, roč. 2011 a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9.2.2011, sp. zn. 31
Cdo 316/2008, který byl uveřejněn pod č. 92 ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek, roč. 2011), je dovolání žalobce zjevně bezdůvodné; Nejvyšší soud ČR
je proto podle ustanovení § 243b odst. 1 o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b
odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem
o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých
nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. dubna 2012
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu