21
Cdo 764/2009
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní
věci žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech
majetkových, Územního pracoviště pro hl.m. Prahu v Praze 2, Rašínovo nábřeží č.
390/42, proti žalované ÚAMK a.s. se sídlem v Praze 4 - Krči, Na Strži č.
1837/9, IČ 60192798, zastoupené Mgr. Ľudovítem Pavelou, advokátem se sídlem v
Praze 1, Konviktská č. 291/24, o určení vlastnictví, za účasti Českého vysokého
učení technického v Praze se sídlem v Praze 6, Zikova č. 1903/4, IČ 68407700,
jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, zastoupeného JUDr. Janem
Oškrdalem, advokátem se sídlem v Praze 5, Štefánikova č. 65, o žalobě pro
zmatečnost podané žalovanou proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne
31.3.2006 č.j. 17 C 98/97-197 a ze dne 11.9.2006 č.j. 17 C 98/97-211 a proti
usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30.6.2006 č.j. 18 Co 355/2006-209 a ze
dne 27.2.2007 č.j. 18 Co 79/2007-230, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.
zn. 65 C 20/2007, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze
dne 25. září 2008 č.j. 11 Cmo 43/2008-68, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů
dovolacího řízení 2.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám
JUDr. Jana Oškrdala, advokáta se sídlem v Praze 5, Štefánikova č. 65; ve vztahu
mezi žalobkyní a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst.2 o.s.ř.):
Dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25.9.2008 č. j.
11 Cmo 43/2008-68, jímž bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne
14.12.2007 č. j. 65 C 20/2007-37, kterým byla zamítnuta žalovanou podaná žaloba
pro zmatečnost, není přípustné podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. b), § 238a
odst. 2 a § 237 odst.1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle
ustanovení § 238a odst. 1 písm. b), § 238a odst. 2 a § 237 odst.1 písm. c)
o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou
soudů (srov. například právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze
dne 9.3.2006 sp. zn. 21 Cdo 972/2005, které bylo uveřejněno pod č. 25 ve Sbírce
soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2007) a nemá tedy po právní stránce
zásadní význam. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle ustanovení § 243b
odst.5 věty první a § 218 písm.c) o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly vedlejšímu účastníku náklady, které spočívají v
odměně za zastupování advokátem ve výši 2.000,- Kč [srov. § 10 odst. 2 a 3, §
14 odst.1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č.
49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální
částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996
Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č.
618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), tedy celkem 2.300,- Kč; náhrada za daň z
přidané hodnoty z této odměny a náhrad k nákladům řízení nepatří, neboť
advokát, který vedlejšího účastníka zastupoval, v rozporu s ustanovením § 14a
vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č.
68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a 276/2006 Sb. neprokázal, že by byl plátcem této
daně. Protože dovolání žalované bylo odmítnuto, soud jí ve smyslu ustanovení §
243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby
tyto náklady vedlejšímu účastníkovi nahradila. Žalovaná je povinna náhradu
nákladů řízení v celkové výši 2.300,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který
vedlejšího účastníka v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi žalobkyní a žalovanou bylo rozhodnuto
podle ustanovení § 243b odst.5 věty první, § 224 odst.1 a § 151 odst.1 části
věty před středníkem o.s.ř., neboť žalovaná nemá s ohledem na výsledek
dovolacího řízení na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení
žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. dubna 2010
JUDr. Ljubomír
Drápal, v. r.
předseda senátu