21 Cdo 804/2015
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní
věci žalobců a) P. K. a b) K. K., obou zastoupených JUDr. Ivo Pavlů, advokátem
se sídlem v Prostějově, nám. T. G. Masaryka č. 11, proti žalovaným 1) ACEMA
Credit Czech, a. s. se sídlem v Brně, Kobližná č. 71/2, IČO 26158761,
zastoupené JUDr. Robertem Paulovičem, advokátem se sídlem v Praze 8, Čimická č.
780/61, 2) M. R., zastoupenému Mgr. Ivou Derychovou, advokátkou se sídlem v
Přerově, Boženy Němcové č. 2 a 3) EURODRAŽBY.CZ, a. s. se sídlem v Praze 8,
Čimicích, Čimická č. 780/61, IČO 25023217, zastoupené JUDr. Petrem Kočím,
Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova č. 1535/4, o určení
neplatnosti nedobrovolné dražby, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp.
zn. 29 C 123/2009, o dovolání žalované 3) proti rozsudku Městského soudu v
Praze ze dne 17. října 2014, č. j. 14 Co 376/2014-229, takto:
I. Dovolání žalované 3) se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobci se domáhali, aby bylo určeno, že je neplatná veřejná nedobrovolná
dražba, která se konala dne 16. 12. 2008 na návrh žalované 1) v budově HOLIDAY
INN Brno, Křížkovského 20, Brno, pod č. j. 180/2008-N, žalovanou 3) jako
dražebníkem, v níž vydražil žalovaný 2) za cenu 980.000,- Kč předmět dražby, a
to „parcelu parc. č. 58/1, zastavená plocha a nádvoří, parcelu parc. č. 58/2,
zastavená plocha a nádvoří, budovu - rodinný dům na parcele parc. č. 58/1, vše
v k. ú. P., obec P.-T., zapsané na LV č. 708 v katastru nemovitostí u
Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž“. Žalobu
zdůvodnili zejména tím, že žalovaný 2) je zapsán v katastru nemovitostí jako
vlastník předmětných nemovitostí, že tyto nemovitosti získal jako vydražitel ve
veřejné dražbě nedobrovolné prováděné žalovanou 3) dne 16. 12. 2008, že předmět
dražby byl před jejím provedením v SJM žalobců a že dražbou byla „realizována“
pohledávka navrhovatele – žalované 1) z rozhodčího nálezu č. j.
RD/203/08/ACM-21 ze dne 28. 3. 2008 (který nabyl právní moci dne 2. 8. 2008),
proti němuž podali žalobci dne 15. 8. 2008 žalobu na jeho zrušení, neboť
úvěrová smlouva ze dne 30. 7. 2007, na jejímž základě byl vydán, je neplatná. Mezi žalobci a žalovanou 1) proto nevznikl platný závazkový vztah, a proto
„podle pravidel bezdůvodného obohacení zaslali žalobci žalované 1) částku
206.875,- Kč“, čímž uhradili část z původně poskytnutého úvěru, která nebyla
zaplacena formou splátek dříve. Tato částka byla zaplacena poštovní poukázkou
před konáním dražby dne 19. 11. 2008, což bylo známo jak žalované 1) tak
dražebníkovi – žalované 3). Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 27. 3. 2014, č. j. 29 C 123/2009-190,
žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná 1), žalovaný 2) a žalovaná 3) jsou
povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobcům na náhradě nákladů řízení
22.731,31 Kč k rukám „jejich právního zástupce“. Po provedeném dokazování
dospěl k závěru [s ohledem na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem –
pobočka Liberec ze dne 9. 11. 2011, č. j. 30 Co 288/2011-178 (který nabyl
právní moci dne 8. 1. 2014), jímž byl zrušen rozhodčí nález č. j. RD/203/08/ACM-21, ze dne 28. 7. 2008, vydaný „JUDr. Jindřichem Černým, CSc.,
rozhodcem ad hoc jmenovaným spol. HONESTA, s. r. o. se sídlem Zeyerova 560/25“,
na jehož základě byla provedena „sporovaná“ veřejná nedobrovolná dražba], že
předmětná dražba nebyla provedena na základě vykonatelného rozhodčího nálezu
tak, jak vyžaduje ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách. Žalobě
podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách proto vyhověl. K odvolání žalovaných Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 10. 2014, č. j. 14 Co 376/2014-229, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku ve věci
samé a ve výroku o nákladech řízení ve vztahu k žalovaným 1) a 3), ve výroku o
nákladech řízení ve vztahu k žalovanému 2) ho změnil tak, že žalobcům se
náhrada nákladů řízení nepřiznává, a rozhodl, že žalované 1) a 3) jsou povinny
zaplatit žalobcům společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení
6.534,- Kč k rukám advokáta JUDr. Ivo Pavlů a že ve vztahu k žalovanému 2) se
žalobcům právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznává. Dospěl k
závěru, že rozhodčí nález ze dne 28. 7. 2008, č. j. RD/203/08/ACM-21, vydal
rozhodce JUDr. Jindřich Černý CSc., který byl jmenován společností HONESTA
s.r.o. se sídlem v Liberci, Zeyerova 560/25, jež není stálým rozhodčím soudem
zřízeným na základě zákona, že proto není tento rozhodčí nález od počátku
materiálně a formálně vykonatelný, že tedy nesplňuje podmínky § 36 odst. 1
zákona o veřejných dražbách, a proto jsou splněny předpoklady pro vyhovění
návrhu na vyslovení neplatnosti dražby soudem. Odkázal na judikaturu Nejvyššího
soudu (usnesení ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, a ze dne 14. 5. 2014, sp. zn. 21 Cdo 402/2014) a dovodil, že jak exekuční tak i dražební řízení
lze vést jen na základě vykonatelného rozhodčího nálezu, a že hodnocení
vykonatelnosti rozhodčího nálezu (podle „již ustálené“ judikatury) se uplatní
nejen z hlediska exekučního řízení vedeného dle exekučního řádu, ale i při
dražbě nedobrovolné dle zákona o veřejných dražbách.
„právní posouzení odvolacího soudu je nesprávné, neboť je-li rozhodčí nález
vydán na základě neplatné rozhodčí doložky ve věci, v níž by jinak bylo možné
uzavřít rozhodčí smlouvu, má i takový rozhodčí nález účinky pravomocného
soudního rozhodnutí, může být titulem pro konání veřejné dražby nedobrovolné,
dokud není soudem zrušen“. Závěry uvedené v judikatuře Nejvyššího soudu nelze
aplikovat na projednávanou věc, neboť tato rozhodnutí se vztahují na exekuční
řízení. Dražebník není oprávněn sám posuzovat nicotnost rozhodčího nálezu, na
základě kterého má být konána veřejná dražba nedobrovolná, ale vždy vychází z
vyznačené doložky právní moci na rozhodčím nálezu. Navrhla, aby dovolací soud
napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního
řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení bylo zahájeno přede
dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku
odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné
lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání
přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na
vyřešení právní otázky [zda rozhodčí nález, kterým byla přiznána pohledávka
dražebního věřitele a který byl po provedené dražbě (následně) soudem
pravomocně zrušen z důvodu, že rozhodčí nález byl vydán rozhodcem, který k tomu
nebyl oprávněn, je vykonatelným rozhodčím nálezem podle ustanovení § 36 odst. 1
zákona o veřejných dražbách], která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud
ve všech souvislostech vyřešena, přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu
ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné. Projednávanou věc je třeba i v současné době posoudit - s ohledem na to, že
napadená veřejná nedobrovolná dražba byla provedena dne 16. 12. 2008 - podle
zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném do 30. 6. 2009
(dále jen „zákon o veřejných dražbách“). Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí veřejné
jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu
dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i
veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší
podání [srov. § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách]. Bylo-li při veřejné
dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který
učinil nejvyšší podání. Na účastníka dražby, jemuž byl udělen příklep (na
vydražitele), přechází vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby na základě
příklepu licitátora, a to - za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu
dosaženou vydražením (§ 53 zákona o veřejných dražbách) - k okamžiku udělení
příklepu.
Neuhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě,
dochází ke zmaření dražby [§ 2 písm. n) zákona o veřejných dražbách] a
vydražitel nenabývá k předmětu dražby vlastnické nebo jiné právo (§ 48 odst. 1
zákona o veřejných dražbách). Zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením
ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví nebo jiné právo k předmětu
nedobrovolné dražby (mimo jiné) tehdy, jde-li o neplatnou dražbu. Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož
pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným
rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje
náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným
vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních
výměrů a výkazů nedoplatků (§ 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je
dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním
věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil
neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen
učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě
vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39
odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1
nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení
neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena
dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim
dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení
neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká (§ 48
odst. 3 zákona o veřejných dražbách). Z uvedeného (mimo jiné) vyplývá, že soud vysloví neplatnost veřejné
nedobrovolné dražby vždy, jestliže nebyla splněna podmínka uvedená v ustanovení
§ 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, tedy jestliže vymáhaná pohledávka
dražebnímu věřiteli nebyla (ve skutečnosti) přiznána vykonatelným soudním
rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným
notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním
předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon
připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. Požadavek, aby
šlo o vykonatelné soudní rozhodnutí nebo o vykonatelný rozhodčí nález anebo o
jiné vykonatelné rozhodnutí, jehož soudní výkon připouští zákon, musí být
splněn nejen v době uzavření smlouvy o provedení veřejné nedobrovolné dražby
nebo v době vydání dražební vyhlášky, popřípadě v době jejího doručení
(odeslání) zástavnímu dlužníku (a dalším osobám, kterým se dražební vyhláška
zasílá), ale také v době provedení dražby (až do doby, než dojde k udělení
příklepu). Splnění podmínky uvedené v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o
veřejných dražbách současně nelze zaměňovat s povinností upustit od dražby
podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákona o veřejných dražbách.
Nedostatek
podmínky uvedené v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách
vyjadřuje, že vymáhaná pohledávka (ve skutečnosti) není "kryta" žádným z
titulů, které jsou vyjmenovány v tomto ustanovení. Vykonatelný rozhodčí nález vydaný rozhodcem nebo stálým rozhodčím soudem je
titulem pro soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním titulem [srov. § 28 odst. 2
zákona č. 216/1994 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), § 274 písm. h)
občanského soudního řádu, § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu]. Uvedený závěr
ovšem neplatí všeobecně; soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci lze nařídit (a
provést) jen tehdy, bylo-li rozhodnutí (jiný titul) vydáno orgánem, který k
tomu měl pravomoc, a je-li vykonatelné po stránce materiální a formální. Ustálená judikatura soudů již dříve dospěla k závěru, že rozhodce nemá pravomoc
k vydání rozhodčího nálezu podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a
výkonu rozhodčích řízení, (ve znění pozdějších předpisů), jestliže by měl
rozhodovat spor na základě rozhodčí doložky, která je neplatná podle ustanovení
§ 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013,
jako je tomu například tehdy, byl-li rozhodce určen podle rozhodčího řádu nebo
jiných pravidel, vydaných právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem
zřízeným na základě zákona. V případě, že rozhodce neměl k vydání rozhodčího
nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc, nejde o titul, způsobilý k
nařízení soudního výkonu rozhodnutí anebo exekuce. Kdyby již byl soudní výkon
rozhodnutí (exekuce) nařízen, musí být tento v každém jeho stádiu pro
nepřípustnost zastaven podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.,
jakmile soud (dodatečně) zjistí nedostatek pravomoci rozhodce, který v dané
věci rozhodčí nález vydal (srov. například usnesení velkého senátu
občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, uveřejněné pod č. 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek). V projednávané věci vydal rozhodčí nález ze dne 28. 7. 2008, č. j. RD/203/08/ACM-21, z něhož žalovaná 3) dovozuje vymahatelnost pohledávky
žalované 1) za žalobci, JUDr. Jindřich Černý, CSc., který byl jmenován
rozhodcem společností HONESTA, s.r.o. se sídlem Liberec, Zeyerova 560/25. Žalobou podanou dne 19. 8. 2008 se žalobci domáhali proti žalované 1) zrušení
tohoto rozhodčího nálezu. Okresní soud v Liberci rozsudkem ze dne 18. 3. 2010,
č. j. 27 C 62/2009/90, žalobu zamítl, Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v
Liberci rozsudkem ze dne 9. 11. 2011, č. j. 30 Co 288/2011-178, rozsudek soudu
prvního stupně změnil tak, že rozhodčí nález ze dne 28. 7. 2008, č. j. RD/203/08/ACM-21, vydaný JUDr. Jindřichem Černým, CSc., rozhodcem ad hoc
jmenovaným společností HONESTA, s.r.o. se sídlem Liberec, Zeyerova 560/25, se
zrušuje, rozsudek nabyl právní moci dne 8. 1. 2014.
Protože předmětný rozhodčí
nález byl vydán rozhodcem, který k tomu nebyl oprávněn, neboť k jeho určení
došlo v rozporu se zákonem, nemůže být (není) – jak správně dovodil odvolací
soud - takový rozhodčí nález od počátku materiálně a formálně vykonatelný a
nesplňuje tedy podmínky § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, neboť
vymáhaná pohledávka nebyla (ve skutečnosti) dražebnímu věřiteli přiznána
vykonatelným rozhodčím nálezem
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněného
dovolacího důvodu správný. Protože nebylo zjištěno, že by byl postižen některou
z vad, uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a
b) o. s. ř. nebo v § 229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít
za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky
dovolání žalované 3) podle ustanovení § 243d písm. a) o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243c
odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.
s. ř., neboť dovolatelka s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu
nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady
nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. června 2016
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu