21 Cdo 849/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Karla Svobody, Ph.D. v právní věci žalobců a) O. K. a b) A. K., obou zastoupených Mgr. Romanem Hanzelkou, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova č. 58/31, proti žalovanému P. N., zastoupenému Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Husova č. 1285/2, o neúčinnost právního úkonu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 54 C 114/2013, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. října 2015 č.j. 71 Co 263/2015-189, takto:
Dovolání žalovaného se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.10.2015 č. j. 71 Co 263/2015-189 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je [v posouzení otázky, že k tomu, aby byl žalující věřitel věcně legitimován k odpůrčí žalobě, postačuje, aby jeho pohledávka za dlužníkem byla vymahatelnou alespoň v době rozhodnutí soudu o jím podané odpůrčí žalobě] v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.1.2002 sp. zn. 21 Cdo 549/2001, který byl uveřejněn pod č. 64 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002, rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.5.1999 sp. zn. 31 Cdo 1704/98, který byl uveřejněn pod č. 27 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2000, rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.7.2011 sp. zn. 30 Cdo 4950/2010, rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.5.2010 sp. zn. 30 Cdo 3832/2009, rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.11.2011 sp. zn. 30 Cdo 5123/2009, příp. rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.5.2010 sp. zn. 30 Cdo 3776/2009) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. května 2016
JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu