21 Cul 5/2024-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Marka Cigánka a soudců Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a JUDr. Pavla Malého o
návrhu navrhovatele IAFS S.A. se sídlem 76, route de Thionville, L-2610,
Luxemburg, Velkovévodství lucemburské, zapsaného v Registru de Commerce et des
Sociétés Luxemburg, B 99475, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Radilem, advokátem
se sídlem v Praze 7, Ovenecká č. 78/33, podaném proti Vrchnímu soudu v Praze,
na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Vrchního soudu v
Praze pod sp. zn. 14 Cmo 139/2023, takto:
I. Návrh na určení lhůty Vrchnímu soudu v Praze k provedení procesního
úkonu spočívajícího v „odmítnutí odvolání společnosti UBAR a. s. proti usnesení
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 3. 2023, č. j. 13 Cm
614/2012-339 podle § 218 písm. b) o. s. ř.“ se zamítá.
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 3. 2023, č. j. 13 Cm 614/2012-339, kterým bylo rozhodnuto, že veškerá rozhodnutí společnosti
Zomar Anstalt, se sídlem Zolistrasse 9, FL-9490 Vadus, Lichtenštejnské
knížectví, registrační číslo FL-0002.391.494-3 jako jediného akcionáře obchodní
společnosti České Lesy a. s., IČO 25197401, při výkonu působnosti valné hromady
společnosti České Lesy a. s. ze dne 20. února 2012 jsou nicotná, a že je
společnost účastníka UBAR a.s. povinna nahradit navrhovateli náklady řízení,
podala společnost UBAR a.s. se sídlem v Praze 4, Antala Staška č. 1859/34, IČO
28652649, podáním ze dne 16. 5. 2023, odvolání. Věc byla soudem prvního stupně
předložena Vrchnímu soudu v Praze dne 22. 6. 2023 a je u tohoto soudu vedena
pod sp. zn. 14 Cmo 139/2023. Podáním ze dne 20. 11. 2024, doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 21. 11. 2024,
se navrhovatel domáhal, aby „Nejvyšší soud určil lhůtu pro provedení procesního
úkonu Vrchnímu soudu v Praze ve věci 14 Cmo 139/2023 k rozhodnutí o procesním
návrhu navrhovatele ze dne 29. 7. 2024 na odmítnutí odvolání společnosti UBAR
a.s. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 3. 2023,
č. j. 13 Cm 614/2012-339 do 15. ledna 2025, neboť bylo podáno někým, kdo k
odvolání není oprávněn“. Předseda senátu Vrchního soudu v Praze Mgr. Ing. David Bokr se k návrhu
vyjádřil tak, že „ve věci vedené pod sp. zn. 14 Cmo 139/2023 neshledává
prodlení s rozhodnutím o odmítnutí odvolání, jak již poněkolikáté navrhuje
navrhovatel“, že „odvolací soud se neztotožňuje s právní argumentací
navrhovatele o neexistenci fúze a že na tento odlišný právní názor byl
navrhovatel upozorněn při ústním jednání dne 12. 11. 2024“. Nejvyšší soud, který je příslušný k projednání návrhu (§ 174a odst. 4 část věty
před středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších
předpisů – dále jen „zákon o soudech a soudcích“) a kterému byla věc předložena
dne 2. 12. 2024, dospěl k závěru, že návrh není důvodný. Podle ustanovení § 1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a
účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá
ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k
dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům
jiných osob. Podle ustanovení § 6 o. s. ř. v řízení postupuje soud
předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla
rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle
míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být
vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení
dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení
procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§
174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích).
Z návrhu musí být patrno,
kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se
jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se
navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž
směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o
soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již
procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil,
příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k
průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný,
protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele,
postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení
k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu
namítány průtahy (§ 174a odst. 8 věta první před středníkem zákona o soudech a
soudcích). V posuzovaném případě k průtahům v řízení vedeném u Vrchního soudu v Praze
nedochází, neboť s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro
navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudů je
ve věci postupováno s přiměřenou pečlivostí a délku řízení vedeného u Vrchního
soudu v Praze od předložení věci tomuto soudu (22. 6. 2023) do podání návrhu na
určení lhůty pro provedení procesního úkonu je třeba považovat za přiměřenou,
zejména s přihlédnutím k tomu, že předtím bylo třeba rozhodovat o námitce
podjatosti vůči rozhodujícímu soudci Vrchního soudu v Praze vznesenou
navrhovatelem na jednání konaném dne 27. 5. 2024, a navrhovatel byl opakovaně
vyzván k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů výzvou ze dne 31. 5. 2024 a na jednání konaném dne 12. 11. 2024. V řízení o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu podle ustanovení § 174a
zákona o soudech a soudcích může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k
takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje,
již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba
provedení – i když o nich dosud nebylo rozhodnuto – je podle obsahu spisu a s
přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci musí být podle zákona
učiněny. Při rozhodování o tomto návrhu může příslušný soud stanovit lhůtu jen
k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny)
průtahy; navrhovanou délkou lhůty k provedení procesního úkonu však není vázán
(srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2005, sp. zn. 21 Cul 3/2004,
uveřejněné pod č. 80/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V posuzovaném případě navrhovatel – jak vyplývá z jeho podání ze dne 20. 11. 2024 – ve vztahu k žádnému konkrétnímu procesnímu úkonu, o jehož provedení
Vrchní soud v Praze již rozhodl nebo jehož potřeba provedení je podle obsahu
spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a který ve věci musí být podle
zákona učiněn, průtahy nenamítá (netvrdí). Domáhá se vydání konkrétního
rozhodnutí o podaném odvolání (jeho odmítnutí).
Vyhovění takovému návrhu by
však znamenalo – jak také vyplývá ze závěrů shora uvedeného usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 12. 1. 2005 sp. zn. 21 Cul 3/2004 – nepřípustný zásah do nezávislé
rozhodovací činnosti soudů a soudců, což platí i ve vztazích mezi soudy a
soudci při projednávání a rozhodování jednotlivých sporů a jiných právních věcí
(srov. čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy České republiky a § 1 zákona o soudech a
soudcích). Z uvedeného vyplývá, že již uvedené důvody samy o sobě představují
skutečnost, pro kterou návrhu nelze vyhovět. Nejvyšší soud proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle
ustanovení § 174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích
zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 174a odst. 5 věty
druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.
s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 8 věty druhé
zákona o soudech a soudcích na náhradu případných nákladů řízení právo.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 12. 2024
JUDr. Marek Cigánek
předseda senátu