Judikát 21 Nd 108/2026
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:31.03.2026
Spisová značka:21 Nd 108/2026
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:21.ND.108.2026.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Exekuce
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř. § 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb. Kategorie rozhodnutí:E 21 Nd 108/2026-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněného JK Chaloupky Komárov s. r. o. se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Kaprova č. 42/14, IČO 07185065, zastoupeného Mgr. Ing. Martinem Kopeckým, advokátem se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Kaprova č. 42/14, proti povinnému J. H., pro 1 010 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 72 EXE 3550/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 72 EXE 3550/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Exekutorského úřadu Prachatice Mgr. Kamil Košina podal dne 27. 10. 2025 u Okresního soudu v Ústí nad Labem spolu s exekučním návrhem oprávněného ze dne 30. 9. 2025 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 1 010 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 6. 2008, č. j. 10 C 466/2007-24. Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 10. 12. 2025, č. j. 72 EXE 3550/2025-26, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že „po uplynutí lhůty pro podání odvolání oprávněného“ bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Z provedené lustrace v informačním systému základních registrů a ze sdělení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, zjistil, že povinný má ukončeno místo svého trvalého pobytu na území České republiky ke dni 15. 11. 2011 a že od 18. 10. 2012 má uvedenou adresu pro doručování „XY“. Dále uvedl, že v exekučním titulu, v žádosti exekutora o pověření a nařízení exekuce a v návrhu oprávněného je uvedena jako adresa povinného XY. Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř.
se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.
Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř.
jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.
Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Ústí nad Labem (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o.
s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. 3. 2026 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu