Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Nd 144/2006

ze dne 2006-09-12
ECLI:CZ:NS:2006:21.ND.144.2006.1

21 Nd 144/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.

Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v

právní věci žalobkyně JUDr. H. Š., zastoupené advokátem, proti žalovaným: 1)

J. W., zastoupené advokátem, 2) I. M., 3) M. M., a 4) C. 21 spol. s r.o., o

ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 78/2005, o

návrhu žalované 4) na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:

Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 78/2005 se nepřikazuje

Městskému soudu v Praze.

Žalobkyně se žalobou podanou dne 19.10.2005 u Krajského soudu v Brně domáhá

ochrany osobnosti.

V průběhu řízení žalovaná 4) podáním ze dne 1.11.2005 a ze dne 7.11.2005

navrhla, aby „Vrchní soud v Olomouci v souladu s ustanovením § 12 odst. 3

o.s.ř.“ přikázal věc z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Praze, „poněvadž

žalobkyně je předsedkyní senátu Městského soudu v Brně“. Dalším podáním ze dne

28.12.2005, jímž reagovala na výzvu Krajského soudu v Brně ze dne 9.12.2005,

žalovaná 4) sdělila, že žádá soud, aby úkon, který učinila dne 1.11.2005 a dne

7.11.2005, „laskavě posuzoval v souladu s § 41 odst. 2 o.s.ř. podle jeho

obsahu“, že „opakuje, že jak v podání ze dne 1.11.2005, tak v podání ze dne

7.11.2005 navrhuje delegaci vhodnou, nikoliv nutnou, a nenamítá podjatost“ a že

„netrvá na tom, aby o přikázání věci rozhodl Vrchní soud v Olomouci, ale soud,

který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc

přikázána“.

Žalobkyně se vyjádřila tak, že s navrhovanou delegací k Městskému soudu v Praze

z důvodu vhodnosti nesouhlasí, neboť samotný fakt, že působí ve funkci

předsedkyně senátu Městského soudu v Brně, nemůže být důvodem pro delegaci

vhodnou.

Žalovaná 1) se vyjádřila tak, že „nespatřuje ve skutečnosti, že žalobkyně je

předsedkyní senátu Městského soudu v Brně, důvod pro postoupení věci Městskému

soudu v Praze“.

Žalovaní 2) a 3), ač byli soudem řádně vyzváni, se k návrhu na přikázání věci

Městskému soudu v Praze ani k jeho důvodu nevyjádřili.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. věc může být jinému soudu téhož stupně

přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé

o.s.ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc

přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být

přikázána.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu

ustanovení § 12 odst.2 o.s.ř. představují takové okolnosti, které umožní

hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a

důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené

ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být

odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon

(srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, uveřejněné pod č.

2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.); důvody pro přikázání

věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby

dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu.

V posuzované věci žalovaná 4) neuvádí v návrhu na přikázání věci Městskému

soudu v Praze žádné skutečnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší,

spolehlivější nebo důkladnější projednání věci. Spatřuje-li důvod pro přikázání

věci jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. v tom, že „žalobkyně je

předsedkyní senátu Městského soudu v Brně“, pak zjevně opomíjí (nerespektuje)

výše uvedenou právní úpravu. K přikázání věci jinému soudu (než Krajskému soudu

v Brně, který je soudem věcně a místně příslušným) by mohlo dojít jen

postupem podle ustanovení § 12 odst. 1 (tzv. delegace nutná); o takový případ

se však – jak vyplývá z podání žalované ze dne 28.12.2005, v němž soudu

výslovně sdělila, že „navrhuje delegaci vhodnou, nikoliv nutnou, a nenamítá

podjatost“ – v této věci nejedná.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému

soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o.s.ř.),

proto návrhu žalované 4) na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu

vhodnosti nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. září 2006

JUDr. Mojmír Putna, v.

r.

předseda senátu