21 Nd 16/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce Hypoteční banky, a. s. se sídlem v Praze 5, Radlická č. 333/150, IČO 13584324, proti žalovanému K. P., o 4.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 17 C 66/2013, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc, vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 17 C 66/2013, se nepřikazuje Městskému soudu v Brně.
Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 12. 3. 2013 domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 4.000.000,- Kč se sjednanými úroky a s úroky z prodlení jako pohledávku ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřené mezi účastníky dne 6. 4. 2010. Místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 5 odůvodnil tím, že ve smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru byla pro řešení veškerých sporů vyplývajících z této smlouvy podle ustanovení § 89a o. s. ř. sjednána příslušnost obecného soudu žalobce.
Obvodní soud pro Prahu 5 – poté, co platebním rozkazem ze dne 19. 4. 2013 č. j. 17 C 66/2013-36 žalobě vyhověl a co žalovaný podal proti tomuto platebnímu rozkazu odpor - usnesením ze dne 26. 6. 2013 č. j. 17 C 66/2013-45 vyslovil ve věci svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude po právní moci tohoto usnesení postoupena Městskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému. Shledal, že ujednání o místní příslušnosti obecného soudu žalobce ve smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru je neplatné pro rozpor s ustanovením § 56 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů účinných do 31. 12. 2013, a že – vzhledem k tomu, že žalobce se neplatnosti tohoto ujednání dovolal – je proto k řízení příslušný obecný soud žalovaného podle ustanovení § 84 a § 85 odst. 1 o. s. ř.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 11. 2013 č. j. 91 Co 25/2013-62 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že „místně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí věci je Obvodní soud pro Prahu 5“. Dospěl k závěru, že ujednání o místní příslušnosti obecného soudu žalobce ve smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru není neplatné, neboť nezpůsobuje – v rozporu s požadavkem dobré víry – významnou nerovnováhu v právech a povinnostech účastníků smlouvy v neprospěch žalovaného jako spotřebitele.
Obvodní soud pro Prahu 5 předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby byla z důvodu vhodnosti přikázána Městskému soudu v Brně. Důvod pro toto opatření spatřuje v tom, že žalovaný v odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu uvedl, že „se ne vlastní vinou dostal do tak nepříznivé sociální situace, že projednání věci u Obvodního soudu pro Prahu 5 pro něho znamená velké obtíže, neboť mu jeho sociální situace nedovoluje dopravit se do Prahy vlakem nebo autobusem, protože na něj nemá finanční prostředky“, a „je tedy zbaven možnosti hájit svá práva“.
Žalobce s přikázáním věci Městskému soudu v Brně nesouhlasí, neboť má za to, že „žalovaný není zbaven možnosti hájit svá práva, když náklady na cestu k tamnímu soudu nejsou v takové výši (i v porovnání s náklady na cestu k Městskému soudu v Brně), která by mu v této možnosti bránila“.
Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Současně je třeba přihlížet k tomu, že místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (včetně místní příslušnosti soudu dohodnuté účastníky podle ustanovení § 89a o. s. ř.), je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně.
V posuzovaném případě důvody pro přikázání věci Městskému soudu v Brně uvedené Obvodním soudem pro Prahu 5 nepředstavují okolnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci Městským soudem v Brně oproti jejímu projednání Obvodním soudem pro Prahu 5, který je soudem místně příslušným na základě dohody účastníků podle ustanovení § 89a o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013. Nepříznivá sociální situace žalovaného a s ní spojené obtíže s dosažením místně příslušného soudu, na které poukazuje žalovaný, nemohou být důvodem, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně, neboť žalovaný se jednání u Obvodního soudu pro Prahu 5 může účastnit prostřednictvím zástupce, kterého si zvolí nebo který mu bude na jeho žádost uplatněnou v odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu ustanoven soudem, a jeho případný výslech jako účastníka řízení může být proveden prostřednictvím dožádaného soudu (§ 39, § 122 odst. 2 o. s. ř.). Ekonomická zátěž spojená s dosažením místně příslušného soudu by se v případě přikázání věci Městskému soudu v Brně pouze přesunula ze žalovaného na žalobce, a tato delegace by proto nemohla vést k celkovým úsporám na nákladech řízení účastníků.
Nejvyšší soud České republiky proto věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 17 C 66/2013 Městskému soudu v Brně podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. února 2014
JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu