21 Nd 19/2026-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci manželky N. E., a manžela M. E., o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 4 C 219/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 4 C 219/2025, projedná a rozhodne Okresní soud v Táboře.
1. Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen „soud prvního stupně“) předložil Nejvyššímu soudu věc vedenou pod sp. zn. 4 C 219/2025 k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možné určit příslušný soud, chybí nebo je nelze zjistit. Učinil tak poté, co usnesením ze dne 2. 12. 2025, č. j. 4 C 219/2025-16, vyslovil svou místní nepříslušnost.
2. V odůvodnění uvedl, že poslední společné bydliště manželů bylo v obvodu Okresního soudu v Jindřichově Hradci. V době zahájení řízení však ani jeden z manželů již v obvodu tohoto soudu nebydlí. Manželka bydlí v obvodu Okresního soudu v Táboře a manžel bydlí v obvodu Okresního soudu v Chomutově.
3. Uzavřel, že v projednávané věci není dána jeho místní příslušnost, neboť žádný z manželů již nemá v obvodu tohoto soudu bydliště. Vzhledem k tomu, že se jedná o společný návrh manželů na rozvod manželství, nelze ani stanovit, zda je ve věci místně příslušný Okresní soud v Táboře, nebo Okresní soud v Chomutově.
4. Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
5. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. platí, že jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
6. Podle ustanovení § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá- li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.
7. Podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), je pro řízení o rozvod manželství příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.
8. Podle § 384 odst. 1 z. ř. s. je možné řízení zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podá-li návrh někdo jiný, soud jej odmítne.
9. V projednávané věci podali manželé společný návrh na rozvod manželství. Uvedli, že poslední společné bydliště manželů bylo v XY. Z vyjádření účastníků soud prvního stupně následně zjistil, že v době zahájení řízení bylo bydliště manžela v XY, a bydliště manželky ve XY.
10. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 10. 1. 2024, sp. zn. 24 Nd 767/2023, vyložil, že pokud ke dni zahájení řízení nebydlí v obvodu soudu určeného podle posledního společného bydliště ani jeden z manželů, je primárně příslušný obecný soud toho z manželů, který návrh nepodal, a teprve poté případně soud navrhovatele. Podají-li manželé společný návrh (§ 384 z. ř. s.), jsou oba navrhovateli, a nebydlí-li spolu, může být obecným soudem ten, v jehož obvodu bydlí jeden či druhý, tedy kterýkoli z nich. Ke stejným závěrům dospěla rovněž odborná literatura (viz JIRSA, Jaromír a kol. Občanské soudní řízení. Zákon o zvláštních řízeních soudních: soudcovský komentář. 4. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2023. Dostupný v ASPI – komentář k § 383 z. ř. s.). Tyto závěry přijal Nejvyšší soud též v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2025, sp. zn. 22 Nd 300/2025.
11. Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř., že věc vedenou u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 4 C 219/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Táboře jako obecný soud manželky ke dni zahájení řízení, jehož sídlo je z obou uvažovaných soudů blíže poslednímu společnému bydlišti manželů; postoupit věc tomuto soudu však již mohl přímo Okresní soud v Jindřichově Hradci (srov. § 105 odst. 2 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 1. 2026
JUDr. Pavel Malý předseda senátu