Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Nd 226/2024

ze dne 2024-05-28
ECLI:CZ:NS:2024:21.ND.226.2024.1

21 Nd 226/2024-15

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné České kanceláře pojistitelů se sídlem v Praze 4 – Krči, Milevská č. 2095/5, IČO 70099618, zastoupené Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Opatovická č. 1659/4, proti povinnému A. Y., t. č. ve výkonu trestu ve věznici Kynšperk nad Ohří, pro 7 775 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 273/2024, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc, vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 273/2024, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 8 Mgr. Pavel Preus podal dne 9. 2. 2024 u Obvodního soudu pro Prahu 5 spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 6. 2. 2024 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 7 775 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 11. 2023, č. j. EPR 285847/2023-7. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 6. 3. 2024, č. j. 36 EXE 273/2024-12, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že „po doručení usnesení oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky“, který určí místně příslušný soud, který věc projedná a rozhodne.

Na základě zjištění, že povinný, který měl na území České republiky povolený pobyt za účelem zaměstnání do 4. 11. 2023 a byl naposledy „hlášený“ od 7. 11. 2022 do 3. 11. 2023 na adrese XY, se v současné době nachází ve výkonu trestu ve věznici Kynšperk nad Ohří s předpokládaným koncem trestu 26. 12. 2025, dospěl k závěru, že „chybějí podmínky místní příslušnosti“. Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o.

s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst.

2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12.

9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 5. 2024

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu