Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Nd 282/2014

ze dne 2014-09-18
ECLI:CZ:NS:2014:21.ND.282.2014.1

21 Nd 282/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.

Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Olgy Puškinové v právní

věci žalobkyně PP – realit s. r. o. se sídlem v Praze 5, Spodní č. 1, IČO

48028223, zastoupené JUDr. Ondřejem Fabiánem, advokátem se sídlem v Praze 10,

Andersenova č. 412/6, proti žalované ERZURUM, s. r. o. se sídlem v Ostravě –

Porubě, Jana Šoupala č. 1597/3, IČO 28563182, o 471.498,- Kč s příslušenstvím,

vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 6 C 32/2014, o přikázání věci z

důvodu vhodnosti, takto:

Věc, vedená u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 6 C 32/2014, která má být

podle usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 27. 2. 2014, č. j. 6 C

32/2014-34, postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému,

se nepřikazuje Okresnímu soudu v Kolíně.

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu)

podanou u Okresního soudu v Kolíně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku

471.498,-Kč spolu s úrokem z prodlení představující bezdůvodné obohacení, které

žalované vzniklo na úkor žalobkyně za užívání pozemků v období od 24. 1. 2013

do 22. 1. 2014.

Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne 27. 2. 2014, č. j. 6 C 32/2014-34,

vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto

usnesení bude spis postoupen Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně

příslušnému. Dovodil, že žalobkyně podala k Okresnímu soudu v Kolíně žalobu

proti žalované, která má sídlo na adrese Jana Šoupala 1597/3, Ostrava – Poruba,

tedy v obvodu Okresního soudu v Ostravě, a že tento soud je k projednání věci

místě příslušný.

V průběhu řízení žalobkyně navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána

Okresnímu soudu v Kolíně. Návrh zdůvodnila zejména tím, že se jedná o spor mezi

vlastníkem pozemků zapsaných v okrese Kolín a vlastníkem staveb, které se na

těchto pozemcích nacházejí, že spor je zcela shodný s předmětem pravomocně

skončeného řízení vedeného u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 8 C 77/2009,

kde je požadováno plnění za jiné období, a že v řízeních vedených v minulosti

byli účastníci zastupováni právními zástupci sídlícími v Praze. Projednání

sporu u Okresního soudu v Kolíně je vhodné a hospodárné (rychlejší) „vzhledem k

lokalitě předmětných nemovitostí, pobytu případných svědků, sídlu právních

zástupců a především ke skutečnosti, že jsou v jiných řízeních u tohoto soudu

shromážděny důkazy, které budou prováděny i v tomto řízení“.

Žalovaná namítla, že přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Kolíně

není žádnou zárukou naplnění zásady procesní ekonomie a že návrh žalobkyně

směřuje k porušení základního práva účastníka na zákonného soudce.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně

přikázána také z důvodu vhodnosti.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu

ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní

hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a

důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené

ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být

odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon

(srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením

předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního

pořádku); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být

natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného

ústavního principu.

V posuzovaném případě důvody pro přikázání věci Okresnímu soudu v Kolíně

uvedené žalobkyní nepředstavují okolnosti, které by umožnily hospodárnější,

rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci tímto soudem oproti

jejímu projednání Okresním soudem v Ostravě, který je soudem místně příslušným.

Řízení se netýká práv k nemovitostem v okrese Kolín, nýbrž zaplacení

bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo na úkor žalobkyně za užívání

pozemků. Důvodem pro delegaci nemohou být ani „pobyt případných svědků, sídlo

právních zástupců a důkazy z jiných řízení, které jsou shromážděny u Okresního

soudu v Kolíně a které budou prováděny i v tomto řízení“, neboť nic nebrání

tomu, aby případně navržení svědci byli v projednávané věci vyslechnuti

prostřednictvím dožádaného soudu (§ 39, § 122 odst. 2 o. s. ř.) a aby příslušné

spisy či listiny byly od Okresního soudu v Kolíně k provedení důkazu vyžádány.

Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalobkyně na přikázání věci

Okresnímu soudu v Kolíně podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. září 2014

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu