21 Nd 429/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobkyně H. V., proti žalovanému D. M., o návrhu na určení, že žalobkyně není společnicí společností GOLDCREDIT CAPITAL, s.r.o., BOHEMIA CAR TRADE s.r.o. a EP REAL CONSULTING s.r.o., vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 498/2011, o návrhu na delegaci, takto:
Věc, vedená u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 498/2011, se nepřikazuje Krajskému soudu v Brně.
Žalobkyně se domáhá, aby bylo určeno, že žalobkyně není společnicí společností GOLDCREDIT CAPITAL, s.r.o., BOHEMIA CAR TRADE s.r.o. a EP REAL CONSULTING s.r.o. Žalobu podala u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 7.4.2011.
Žalovaný podal návrh podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř., aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Brně. Návrh odůvodnil nedůvěrou ve spravedlivé rozhodování Krajského soudu v Českých Budějovicích, neboť podle jeho přesvědčení v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 4 T 102/2011 došlo rozhodnutím okresního soudu a rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích jako soudu odvolacího k porušení práva žalovaného na spravedlivý proces. Žalovaný je tak přesvědčen, že „není možné“, aby projednávanou obchodní věc „řešil jakýkoliv soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích z důvodu zjevné podjatosti“. Podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. může být jinému soudu téhož stupně přikázána věc také z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje podle ustanovení § 12 odst. 3 o.s.ř. soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Uvedené ustanovení je zároveň zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému než příslušnému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu.
V posuzovaném případě žalovaným uváděné důvody pro přikázání věci krajskému soudu v Brně nepředstavují okolnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci oproti jejímu projednání Krajským soudem v Českých Budějovicích, který je soudem místně příslušným. Okolnost, že žalovanému byl v trestním řízení Krajským soudem v Českých Budějovicích jako soudem odvolacím uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání sedmi let, a že postupem soudu v této trestní věci měl být žalovaný podle svého subjektivního názoru „omezen na svých právech“, není důvodem pro odnětí posuzované obchodněprávní věci soudu, který je ze zákona příslušný k jejímu projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalovaného na přikázání věci krajskému soudu v Brně podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. ledna 2015
JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu