21 Nd 432/2025-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Pavla Malého a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné CREDITFIELD, s. r. o. se sídlem v Praze 8, Karlín, Sokolovská č. 5/49, zastoupené Mgr. Martinem Koudele, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí č. 832/19, proti povinnému R.-A. E., bez pobytu na území České republiky, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 7720/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 7720/2025, projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově.
Soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 5 JUDr. Ondřej Hanák podal dne 4. 6. 2025 u Okresního soudu v Chomutově žádost o pověření a nařízení exekuce spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 30. 5. 2025 pro vymožení pohledávky ve výši 7 576,15 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 18. 12. 2024, č. j. 45 C 68/2024-38. Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 4. 7. 2025, č. j. 26 EXE 7720/2025-16, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Dovodil, že „lustrací v centrální evidenci obyvatel a informačním systému základních registrů soud zjistil, že povinný není občanem České republiky. Dotazem na Ministerstvo vnitra České republiky pak exekuční soud zjistil, že povinný nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu. K dotazu soudu sdělila oprávněná, že trvá na nařízení exekuce, má pouze informaci, že povinný měl bydliště v obvodu Okresního soudu v Chomutově a že předpokládá, že zde má movité věci apod. (aniž by jakkoliv specifikovala, jaké movité věci má na mysli, nebo co si má soud představit pod dovětkem apod.).
Pověřený soudní exekutor pak sdělil, že místní příslušnost Okresního soudu v Chomutově dovozuje z toho, že v exekučním titulu je uvedena adresa XY. Dále je oprávněné známa adresa XY, která je uvedena v odůvodnění exekučního titulu jako místo odběru elektřiny. Sám soudní exekutor povinného v informačních systémech nedohledal, a proto postoupil žádost o udělení pověření k provedení exekuce Okresnímu soudu v Chomutově. Ani oprávněná ani pověřený soudní exekutor neberou v potaz skutečnost, že povinný nebyl nikdy k žádnému druhu pobytu na uvedených adresách přihlášen, existence majetku povinného na těchto adresách dovozovat nelze, naopak že se povinný přechodně zdržoval na Ubytovně XY a na ubytovně XY; z dostupných zdrojů tedy plyne, že povinný se sice v České republice zdržoval, nikoliv však v obvodu Okresního soudu v Chomutově“.
Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.
Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř.
jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.
Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud České republiky, po předložení věci Okresním soudem v Chomutově (§ 105 odst. 2 o.
s. ř.), podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce, a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 8. 2025
JUDr. Marek Cigánek předseda senátu