Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Nd 510/2024

ze dne 2024-12-18
ECLI:CZ:NS:2024:21.ND.510.2024.1

21 Nd 510/2024-22

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr.

Miroslava Hromady, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka

v exekuční věci oprávněné PROFI CREDIT Czech, a.s., se sídlem v Praze 1,

Thunovská č. 192/27, IČO: 61860069, zastoupené JUDr. Kateřinou Perthenovou,

advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí č. 135/19, proti povinné

S. R., pro 97 866 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod

sp. zn. 16 EXE 376/2024, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 16 EXE 376/2024 projedná a

rozhodne Okresní soud v Jihlavě.

Soudní exekutorka Exekutorského úřadu v Břeclavi Mgr. Marcela Petrošová podala

dne 10. 6. 2024 u Okresního soudu v Jihlavě spolu s exekučním návrhem oprávněné

ze dne 16. 5. 2024 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné pro

vymožení pohledávky oprávněné ve výši 97 866 Kč s příslušenstvím na základě

výpisu ze seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení vydaného

Krajským soudem v Hradci Králové dne 8. 4. 2021, pod č. j. KSHK 45 INS

27234/2013-P2-5. Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 4. 7. 2024, č. j. 16 EXE 376/2024-16,

vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena

Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Učinil tak na základě zjištění, že povinná je občankou XY republiky a v

současné době nemá na území České republiky povolen žádný typ pobytu. Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé zákona č. 99/1963 Sb.,

občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se

řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a

místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu

jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a

exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má

povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo

pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný

právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého

pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je

právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož

obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci

soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze

zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia

ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o

určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na

základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní

nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení

místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá

(aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a

rozhodnutí věci. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu § 45 odst. 2

exekučního řádu, neboť povinná podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu

ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má

nějaký majetek postižitelný exekucí.

Skutečnost, zda má povinná exekučně

postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení

exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti

soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud

proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje

existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu

občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro

určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v

Jihlavě (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř.,

přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní

soud v Jihlavě, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a

který ve věci provedl prvotní úkony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 12. 2024

Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D.

předseda senátu