Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Nd 614/2021

ze dne 2021-12-23
ECLI:CZ:NS:2021:21.ND.614.2021.1

21 Nd 614/2021-22

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.

Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v

exekuční věci oprávněné České kanceláře pojistitelů se sídlem v Praze 4 – Krči,

Milevská č. 2095/5, IČO 70099618, zastoupené Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se

sídlem v Praze 1, Opatovická č. 1659/4, proti povinnému P. V., narozenému dne

XY, bytem ve XY, pro 5 620 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v

Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 1439/2021, o určení místní příslušnosti soudu,

Věc, vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 51 EXE 1439/2021,

projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně.

Soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 8 Mgr. Pavel Preus podal dne 22. 9. 2021 u Okresního soudu v Hodoníně spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne

16. 9. 2021 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro

vymožení pohledávky oprávněné ve výši 5 620 Kč s příslušenstvím podle

vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 5. 2021 č. j. 6 C

189/2020-36. Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 2. 11. 2021 č. j. 51 EXE 1439/2021-15

vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu

k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Vyšel ze zjištění, že povinný

„nemá v České republice místo trvalého pobytu ani místo pobytu cizince“;

„oprávněná uvedla v exekučním návrhu jako adresu povinného XY“ a zároveň soudu

„nesdělila, kde by se měl nacházet majetek povinného“. Na základě uvedeného

dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit. Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho

soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní

příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v

době jeho zahájení. Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a

exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je

místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li

fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území

České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je

místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který

je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu

podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v

České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci

soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze

zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2

exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu

ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má

nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně

postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení

exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti

soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud

proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje

existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu

občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne

12. 9. 2012 sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních

rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013). Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia

ze dne 12. 11. 2014 sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č.

11 ve Sbírce

soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2015, vyložil a odůvodnil právní názor,

že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení

§ 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního

stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci

Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí

místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána

pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro

určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v

Hodoníně (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř.,

přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní

soud v Hodoníně, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a

který ve věci provedl prvotní úkony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 12. 2021

JUDr. Pavel Malý

předseda senátu