21 Nd 69/2025-13
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné ČESKÉ TELEVIZE se sídlem v Praze 4 – Podolí, Na hřebenech II č. 1132/4, IČO 00027383, zastoupené JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Resslova č. 956/13, proti povinné S. K., pro 945 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 31 EXE 825/2024, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 31 EXE 825/2024 projedná a rozhodne Okresní soud v Kroměříži.
Soudní exekutor Exekutorského úřadu v Liberci Mgr. Petr Polanský podal dne 10. 12. 2024 u Okresního soudu v Kroměříži spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 2. 12. 2024 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 1022 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 19. 2. 2024, č. j. 12 C 304/2023-37. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne 13. 1. 2025, č. j. 31 EXE 825/2024-10, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že „po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu ČR, jenž určí soud, který věc projedná a rozhodne“.
Dospěl k závěru, že chybí podmínky místní příslušnosti, neboť ze zprávy Ředitelství služby cizinecké policie a ze sdělení Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, bylo zjištěno, že povinné byl ukončen pobyt v České republice dne 31. 3. 2023 a že povinná v současné době nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu. Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o.
s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinná podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.
Skutečnost, zda má povinná exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Kroměříži (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Kroměříži, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 3. 2025
JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu