Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Nd 696/2025

ze dne 2026-01-26
ECLI:CZ:NS:2026:21.ND.696.2025.1

21 Nd 696/2025-19

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Pavla Malého a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Home Credit a. s. se sídlem v Brně, Nové sady č. 996/25, IČO 26978636, zastoupené Mgr. Romanem Pospiechem, LL.M., advokátem se sídlem v Brně, Nové sady č. 996/25, proti povinné E. S., pro 51 302,81 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2412/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc, vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2412/2025, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Soudní exekutorka Exekutorského úřadu Brno Mgr. Jaroslava Schafferová podala dne 8. 10. 2025 u Obvodního soudu pro Prahu 5 žádost o pověření a nařízení exekuce spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 8. 9. 2025 pro vymožení pohledávky ve výši 51 302,81 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 2. 4. 2025, č. j. 13 C 72/2025-15. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 4. 11. 2025, č. j. 14 EXE 2412/2025-15, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.

Dovodil, že „povinná neprochází registrem obyvatel, ani registrem osob podnikajících dle živnostenského zákona. Dle sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky skončil pobyt povinné za účelem zaměstnání 14. 12. 2022, kdy jmenovaná nabyla občanství České republiky. Z úřední činnosti je soudu známo, že se povinná rozhodla ukončit trvalý pobyt na území ČR, o což osobně požádala na ohlašovně Městské části Praha XY. K ukončení pobytu došlo 9. 7. 2025“. Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o.

s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.

Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.

V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinná podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí.

Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu

občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud České republiky, po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§ 105 odst. 2 o. s. ř.), podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 1. 2026

JUDr. Marek Cigánek předseda senátu