Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Nd 74/2018

ze dne 2018-04-18
ECLI:CZ:NS:2018:21.ND.74.2018.1

21 Nd 74/2018-349

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana

Fialy a soudců JUDr. Vítězslavy Pekárkové a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v

právní věci žalobce L. N., zastoupeného Mgr. Janem Hrežem, advokátem se sídlem

ve Vyškově, Nádražní 13, proti žalované České republice – Ministerstvu

spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody a

nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C

158/2017, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti,

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 158/2017 se

nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu Brno-venkov.

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu Brno-venkov dne 11.12.2015

doplněnou podáním ze dne 31.5.2017 domáhá přiznání odškodnění (majetkové i

nemajetkové újmy) za nesprávný úřední postup orgánů státu, a to zejména v

označených trestních a opatrovnických řízeních.

Po postoupení věci místně příslušnému Obvodního soudu pro Prahu 2 (usnesením

Okresního soudu Brno-venkov ze dne 7.6.2017, č.j. 24 C 257/2015-131) žalobce

podáním ze dne 29.11.2017 navrhl, aby věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2

byla ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. z důvodu vhodnosti přikázána k

projednání Okresnímu soudu Brno-venkov. Tento návrh odůvodnil tím, že „pro

prokázání svých tvrzení uvedených zejména v doplnění žaloby ze dne 31.5.2017

navrhuje svědecké výpovědi velkého množství svědků žijících zejména v různých

koutech Jihomoravského kraje, a především okolí Brna“, a že „měli-li by tito

svědci cestovat až k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, je velmi pravděpodobné, že by

jim to činilo potíže, že by se ve dny, kdy se budou konat soudní roky, nemohli

dostavit a omlouvali by se, pročež by se řešení této věci protahovalo apod.“.

Dále žalobce poukazuje na svůj zdravotní stav „který po dlouhou dobu není

dobrý, pročež by se mohlo stát, že Obvodní soud pro Prahu 2 by pro něj byl

nedosažitelný, čímž by fakticky došlo k tomu, že by se nemohl domáhat svých

práv“, a že neutěšený zdravotní stav s sebou přináší i finanční potíže, pobírá

invalidní důchod ve výši 5.981 Kč a je tak pro něj nemožné odložit si finanční

prostředky na nákladnou cestu do P.

Žalovaná v podání ze dne 20.2.2018 uvedla, že s návrhem žalobce na delegaci

vhodnou nesouhlasí. Je toho názoru, že sama skutečnost, že navrhovaní svědci

žijí v různých místech J. k., nezakládá důvod pro přikázání věci soudu, v jehož

obvodu svědci žijí; přistoupí-li soud k výslechu těchto svědků, je tuto situaci

možno řešit dožádáním podle § 39 o.s.ř. Navrhuje proto, aby věc vedená u

Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 158/2017 nebyla přikázána

Okresnímu soudu Brno-venkov.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. může být jinému soudu téhož stupně

přikázána věc také z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 o.s.ř. o

přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému

soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

Nejvyšší soud České republiky, jako soud nejblíže společně nadřízený

příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 2 a Okresnímu soudu Brno-venkov, jemuž by

měla být věc podle návrhu žalobce přikázána, věc projednal a dospěl k závěru,

že nejsou splněny zákonné předpoklady pro vyhovění návrhu.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu

ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř. představují takové okolnosti, které umožní

hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a

důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Současně je

třeba přihlížet k tomu, že přikázání věci jinému soudu představuje výjimku ze

zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu

a soudce stanoví zákon (srov. čl. 38 Listiny základních práv a svobod,

vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady pod č. 2/1993 Sb. jako

součást ústavního pořádku); důvody pro přikázání věci jinému soudu než soudu

příslušnému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom

do uvedeného ústavního principu.

Z tohoto pohledu skutečnosti uvedené žalobcem v jeho návrhu na přikázání věci

Okresnímu soudu Brno-venkov neodůvodňují. Okolnost, že žalobce a jím navrhovaní

svědci mají bydliště v obvodu Okresního soudu Brno-venkov, resp. v bližší

vzdálenosti do sídla tohoto soudu, než je vzdálenost do sídla místně

příslušného Obvodního soudu pro Prahu 2, není natolik výjimečná, aby v ní bylo

možné spatřovat důvod pro delegaci vhodnou. Případné úkony, které by nemohly

být provedeny soudem místně příslušným pro žalobcem tvrzený zdravotní stav jeho

i navrhovaných svědků, resp. jejich finanční situaci, lze provádět soudem

dožádaným, tj. soudem, který má sídlo co nejblíže jejich bydlišti.

Z uvedených důvodů, s přihlédnutím k tomu, že žalovaná s návrhem na delegaci

nesouhlasí, Nejvyšší soud České republiky rozhodl, že se věc Okresnímu soudu

Brno-venkov nepřikazuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. dubna 2018

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu