I. Poznámka dle § 23 odst. 1 písm. o) zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, je k poznámce spornosti dle § 24 katastrálního zákona v poměru subsidiarity.
II. Žaloba o určení hranice mezi pozemky dle § 1028 občanského zákoníku je žalobou, která se poznamenává do katastru nemovitostí podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona.
Žalobce se žalobou ze dne 7. 11. 2017, doplněnou podáním ze dne 16. 1. 2018, domáhal u soudu určení nezákonnosti dvou zásahů žalovaného. První zásah (ze dne 31. 8. 2017) měl spočívat v neprovedení zápisu poznámky podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona do katastru nemovitostí k pozemkům k žádosti žalobce ze dne 29. 8. 2017 oznámené žalobci přípisem ze dne 31. 8. 2017, nazvaným „Vrácení podání“. Druhý zásah (ze dne 11. 10. 2017) měl spočívat v neprovedení zápisu poznámky spornosti podle § 24 katastrálního zákona do katastru nemovitostí k týmž pozemkům k žádosti žalobce ze dne 9. 10. 2017 oznámené žalobci přípisem ze dne 11. 10. 2017, nazvaným „Vrácení podání“.
Žalobce namítal, že v obou případech požadoval zápisy poznámek na základě skutečnosti, že podal u Okresního soudu v Opavě žalobu na určení hranic pozemku dle § 1028 občanského zákoníku, o níž bylo vedeno řízení pod sp. zn. 26 C 126/2017. Podotknul též, že uvedené řízení již sice neprobíhalo, probíhalo nicméně jiné řízení o podané žalobě na určení průběhu hranic k totožným pozemkům u téhož soudu pod sp. zn. 10 C 290/2017. Pro toto řízení již byla žalovaným poznámka vyznačena.
V případě prvního zásahu žalobce uvedl, že byly splněny zákonné podmínky pro zápis poznámky dle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona, neboť řízení o žalobě na určení průběhu hranic dle § 1028 občanského zákoníku může vést ke konstitutivnímu rozhodnutí soudu, které může být podkladem pro zápis nového určení hranic pozemků do katastru nemovitostí. Zároveň žalobce nepožádal o zápis poznámky spornosti, neboť takový zápis se činí toliko na návrh.
V souvislosti s druhým zásahem žalobce uvedl, že byly splněny zákonné podmínky pro zápis poznámky spornosti dle § 24 katastrálního zákona, neboť žalobce byl vlastníkem pozemků, u nichž je případným nesouladem dotčen rozsah jeho vlastnictví, žalobce o zápis poznámky výslovně požádal a doložil podání žaloby o určení průběhu hranic k Okresnímu soudu v Opavě.
Žalovaný uvedl, že žádosti o zápis poznámky spornosti byly odmítnuty proto, že do 13. 12. 2017 probíhalo v příslušné lokalitě řízení o obnově operátu novým mapováním, které má vlastní úpravu institutů obrany dotčených vlastníků. Obnova operátu byla vyhlášena až dne 13. 12. 2017.
Krajský soud v Ostravě rozhodl, že neprovedení zápisu poznámky podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona do katastru nemovitostí k pozemkům k žádosti žalobce ze dne 29. 8. 2017 oznámené žalobci přípisem ze dne 31. 8. 2017, nazvaným „Vrácení podání“, bylo nezákonným zásahem. Žalobu, aby soud určil, že neprovedení zápisu poznámky spornosti podle § 24 katastrálního zákona do katastru nemovitostí k týmž pozemkům k žádosti žalobce ze dne 9. 10. 2017 oznámené žalobci přípisem ze dne 11. 10. 2017 nazvaným „Vrácení podání“, bylo nezákonným zásahem, zamítl.
Z odůvodnění:
(…)[12] Podle § 23 odst. 1 písm. o) KatZ se k nemovitosti zapisuje poznámka o „podané žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru, pokud se na jeho základě nezapisuje poznámka spornosti zápisu“.
[13] Podle § 24 odst. 1 KatZ „[n]ení-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá odstranění nesouladu, a prokáže-li, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost do katastru poznámka spornosti zápisu. Obdobně se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno. Poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé, nebo zrušené.“
[14] Podle § 1028 občanského zákoníku „[j]sou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.“
[15] Pro posouzení žaloby bylo třeba vyřešit, zda žaloba podaná podle § 1028 občanského zákoníku zakládá důvod pro učinění nějaké poznámky do katastru nemovitostí, a pokud ano, zda se bude jednat o poznámku dle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona, nebo dle § 24 katastrálního zákona. Vzhledem k tomu, že podmínkou pro zápis poznámky dle § 23 odst. 1 písm. o) KatZ je skutečnost, že se nezapisuje poznámka dle § 24 téhož zákona, je zřejmé, že obě poznámky v návaznosti na jedno civilní řízení učiněny být nemohly. Poznámka dle § 23 odst. 1 písm. o) je totiž ve vztahu k poznámce spornosti dle § 24 katastrálního zákona v poměru subsidiarity (podpůrnosti).
[16] Připojil-li žalobce k oběma svým žádostem doklad o podání žaloby na určení hranic mezi pozemky dle § 1028 občanského zákoníku, je třeba vycházet z povahy této žaloby, byť by byl tento žalobní typ s ohledem na hospodářský problém žadatele, který chce danou žalobou vyřešit, užit nesprávně. Posouzení správnosti užitého žalobního typu však je věcí civilního soudu, který uvedenou žalobu projednává.
[17] Žaloba dle § 1028 občanského zákoníku není žalobou o deklaratorní určení objektivně zjistitelné hranice mezi pozemky, jež je mezi stranami subjektivně sporná, nýbrž je žalobou o konstitutivní stanovení hranice nové, neboť původní hranice je objektivně nezjistitelná. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 22 Cdo 4071/2016 ze dne 1. prosince 2016, „žaloba podle § 1028 o. z. se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení“. Dále týž soud v usnesení sp. zn. 22 Cdo 4127/2016 ze dne 28. února 2017 dodal, že „[p]odmínkou pro vyhovění žalobě podle § 1028 je, že hranice opravdu nelze zjistit. […] Žaloba podle § 1028 se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit, a žádá se jeho vymezení či stanovení.“ Jak podotýká odborná literatura svou povahou je toto řízení „nesporem“ – žádostí o určení nové hranice, v níž stranám postačí tvrzení o její neurčitelnosti (srov. např. Tégl, P. Ještě k žalobám na ochranu vlastnického práva podle nového občanského zákoníku. Právní rozhledy, 2013, č. 9, str. 333; Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474) Komentář. Praha, C. H. Beck, 2013, s. 194, marg. č. 4).
[18] Z povahy řízení o žalobě dle § 1028 občanského zákoníku plyne, že neslouží k deklaraci skutečného objektivně existujícího právního stavu, který by byl v rozporu se zápisem v katastru nemovitostí. Nejsou tedy splněny podmínky § 24 katastrálního zákona. Nebyl proto důvod vyhovět žalobcově žádosti o takovýto zápis.
[19] Tím, že se o uvedené civilní žalobě nezapisuje poznámka spornosti, je splněn i jeden z předpokladů pro učinění poznámky dle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona. Druhým předpokladem je, aby se rozhodnutí požadované v civilním řízení týkalo nemovitostí evidovaných v katastru a na jeho základě by mohl být proveden vklad do katastru. I tato podmínka je dle názoru soudu splněna. Nelze přisvědčit žalovanému, že výsledkem takovéhoto sporu by mohl být jen zákres v katastrální mapě, a nikoli již změna popisných informací. Mezi popisné informace totiž dle § 5 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 4 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona náleží i výměry parcel. Konstitutivním rozhodnutím civilního soudu, které může být založeno i jen na slušném uvážení, může být právě tento údaj dotčen. Soud proto uzavírá, že žaloba o určení hranice mezi pozemky dle § 1028 občanského zákoníku je žalobou, která se poznamenává do katastru nemovitostí podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona. Jestliže tato poznámka žalovaným na základě žádosti žalobce ze dne 29. 8. 2017 učiněna nebyla, došlo k nezákonnému zásahu do jeho veřejných subjektivních práv.
[20] Proto ve vztahu k zásahu ze dne 31. 8. 2017 soud dle § 87 odst. 2 s. ř. s. určil, že tento zásah byl nezákonný, a ve vztahu k zásahu ze dne 11. 10. 2017 žalobu dle § 87 odst. 3 s. ř. s. pro nedůvodnost zamítnul.
[21] Namítal-li žalovaný ve svém vyjádření existenci řízení o obnově katastrálního operátu novým mapováním, pak je sice pravda, že obnova katastrálního operátu nemá vliv na hmotněprávní vztahy k nemovitosti a nemůže měnit vlastnictví k ní, nicméně tyto skutečnosti jsou pro posouzení zákonnosti namítaných postupů žalovaného bez právního významu. Rozhodující jsou skutečnosti, které jsou uvedeny výše a plynou z podmínek stanovených § 23 a 24 katastrálního zákona.