Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

22 Af 65/2011

ze dne 2012-10-11

Podmínkou zániku povinnosti platit zálohy na daň z příjmů (§ 38a odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) není splnění ohlašovací povinnosti.

Daň z příjmů: povinnost platit zálohy na daň

dobí roku 2010

Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2011, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě.

Žalobce namítl, že neměl být vyzýván k zaplacení záloh na daň z příjmů za rok 2010, neboť již 30. 6. 2009 ukončil samostatnou výdělečnou činnost. To sice neoznámil přímo finančnímu úřadu, ale učinil tak prostřednictvím centrálního registračního místa, které tuto skutečnost sdělilo i příslušné zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení, které žalobci povinnost platit zálohy automaticky zrušily.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Měl za to, že pro zánik povinnosti platit zálohy na daň z příjmů podle § 38a odst. 8 zákona o daních z příjmů je nutnou podmínkou ohlášení ukončení činnosti místně příslušnému správci daně.

Krajský soud v Ostravě rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Z odůvodnění:

Podle § 38a odst. 8 zákona o daních z příjmů „[p]oplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního právního předpisu41)“ (poznámka pod ča-

rou č. 41 odkazuje na § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků*)).

Podle § 33 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků „[d]ojde-li ke změnám skutečností uvedených v odstavcích 1 a 6, zejména zanikne-li jeho daňová povinnost u některé z daní, je povinen tyto změny oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy nastaly“.

Uvedená zákonná ustanovení pro zánik povinnosti platit zálohy na daň z příjmů stanoví jedinou podmínku – ukončení činnosti nebo zánik zdroje příjmů, kdy zánik této povinnosti nastane přímo ze zákona od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností.

Věta za středníkem obsažená v § 38a odst. 8 zákona o daních z příjmů žádným způsobem nepodmiňuje text obsažený před středníkem, neboť není uvozena žádným slovem vyjadřujícím podmínku (např. „pokud“) ani jinak z ní tato podmínka nevyplývá. Měl-li by zákonodárce v úmyslu podmínit zánik povinnosti platit zálohy i splněním ohlašovací povinnosti, musela by tato podmínka být v textu zákona výslovně vyjádřena, tak tomu však v posuzovaném případě není. Předmětná věta představuje toliko odkaz na oznamovací povinnost daňových subjektů zakotvenou v § 33 zákona o správě daní a poplatků, čemuž nasvědčuje i odkazovací poznámka pod čarou č. 41).

Následkem nesplnění oznamovací povinnosti mohla být případná pokuta podle § 37

S B Í R K A RO Z H O D N U T Í N S S 3 / 2 013

P. W. proti Finančnímu ředitelství v Ostravě o daň z příjmů. *) S účinností od 1. 1. 2011 nahrazen zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád.