22 Azs 109/2025- 34 - text
22 Azs 109/2025-35
pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Jitky Zavřelové a Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: U. A., zast. Mgr. Martinou Sklenskou, advokátkou, se sídlem Moravské náměstí 754/13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2025,
čj. OAM-1362/ZA-ZA11-ZA01-2024, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2025, čj. 19 Az 6/2025-28,
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2025, čj. 19 Az 6/2025-28, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
[1] Rozhodnutím ze dne 8. 1. 2025, čj. OAM-1362/ZA-ZA11-ZA01-2024, žalovaný rozhodl, že se žalobci neuděluje mezinárodní ochrana podle § 12 až § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o azylu“).
[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou, kterou Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Ztotožnil se se žalovaným, že nevyšly najevo žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by žalobce ve své vlasti vyvíjel politické aktivity, za něž by mohl být následně azylově relevantním způsobem pronásledován. Žalovaný správně dovodil i neexistenci důvodů dle § 12 písm. b) zákona o azylu a dle § 14a téhož zákona. Rozsudek krajského soudu (stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu) je v plném znění dostupný na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost. Podle stěžovatele krajský soud řádně neposoudil všechny žalobní námitky, čímž zatížil napadený rozsudek nepřezkoumatelností. Krajský soud opomenul vypořádat námitku stran obav, jakým způsobem bude probíhat za současné politické situace výkon jeho vojenské služby, resp. navazující námitku stran nedostatečnosti skutkových zjištění. Stěžovatel dále poukázal na nepříznivý vývoj politické situace v Gruzii a následky spojené s jeho návratem do Gruzie. Krajský soud měl rozhodnutí žalovaného zrušit, nikoliv žalobu zamítnout. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti neshledal stížní námitky důvodnými. Podle jeho názoru bylo postupováno v souladu s relevantní právní úpravou a judikaturou. Rozsudek krajského soudu je srozumitelný a je z něj zřejmé, proč soud rozhodl, tak jak rozhodl. Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou, příp. zamítl jako nedůvodnou.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost a dospěl k závěru, že je důvodná.
III. 1 K přijatelnosti kasační stížnosti
[6] Nejvyšší správní soud se předně zabýval tím, zda je kasační stížnost přijatelná. Podle § 104a odst. 1 s. ř. s. totiž platí, že rozhodoval-li před krajským soudem o věci specializovaný samosoudce a kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud přijme kasační stížnost k věcnému přezkumu pouze v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu, a to i) z důvodu neexistence, nejednotnosti nebo potřeby překonání judikatury, nebo ii) v případě zásadního pochybení krajského soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS).
[7] Kasační stížnost je přijatelná. Krajský soud se totiž dopustil zásadního pochybení, neboť svůj rozsudek zatížil nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů dle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
III. 2 K důvodnosti kasační stížnosti
[8] Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelem, že krajský soud řádně nevypořádal všechny žalobní námitky, čímž zatížil rozsudek nepřezkoumatelností.
[9] Má-li být soudní rozhodnutí přezkoumatelné, musí z něj být zřejmé, jaký skutkový stav vzal správní soud za rozhodný a jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem postupoval při posuzování těchto skutečností. Uvedené musí nalézt odraz v odůvodnění dotčeného rozhodnutí. Jen prostřednictvím odůvodnění lze dovodit, z jakého skutkového stavu správní soud vyšel a jak o něm uvážil. Povinností krajského soudu je řádně se vypořádat se vznesenou žalobní argumentací. Pokud rozhodnutí soudu v odůvodnění nereflektuje námitky a zásadní argumentaci, o kterou se žaloba opírá, má to za následek jeho nepřezkoumatelnost (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2005, čj. 2 Azs 391/2004-62, ze dne 21. 8. 2008, čj. 7 As 28/2008-75, ze dne 21. 5. 2015, čj. 7 Afs 69/2015-45, ze dne 14. 7. 2023, čj. 7 Azs 111/2023-41, ze dne 16. 4. 2025, čj. 7 Ads 344/2024-45, atp.). Rovněž i Ústavní soud ve své judikatuře zdůrazňuje, že požadavek kvalitního a vyčerpávajícího odůvodnění soudního rozhodnutí je jedním z principů představujících neopominutelnou součást práva na spravedlivý proces a vylučujících libovůli při rozhodování. Jestliže jsou v projednávané věci vzneseny závažné právní argumenty, je třeba, aby se s nimi soud řádně vypořádal (viz např. nálezy ze dne 3. 2. 2000, sp. zn. III. ÚS 103/99, ze dne 28. 8. 2001, sp. zn. I. ÚS 60/01, atp.).
[10] Podle názoru Nejvyššího správního soudu krajský soud uvedeným požadavkům nedostál. Stěžovatel v žalobě poukazoval mj. na obavy z toho, jakým způsobem bude probíhat za současné politické situace v Gruzii výkon vojenské služby. Dodal, že ani z informace o zemi původu obstarané žalovaným není zřejmé, jak bude přistupováno k účastníkům vojenské základní služby „pocházejícím z ázerské menšiny žijící v Gruzii, pokud tito nehovoří gruzínsky. V uvedené zprávě se sice uvádí, že je v Gruzii možný výkon alternativní základní vojenské služby. Tato zpráva ovšem neuvádí, za jakých konkrétních procedurálních podmínek lze nastoupit alternativní základní vojenskou službu.“
[11] Uvedenou argumentaci krajský soud odbyl obecným konstatováním, dle něhož „žalovaný zjistil skutkový stav v potřebném rozsahu, obstaral si dostatek informací potřebných k vydání rozhodnutí. Shromážděné informace ohledně politické a bezpečnostní situace v Gruzii soud považuje za zcela dostatečné a přiměřeně aktuální datu vydání napadeného rozhodnutí.“ Současně dodal, že „bude-li mít žalobce v případě návratu do vlasti potíže se začleněním do společnosti kvůli neznalosti gruzínštiny, může využít možnosti, které mu státní jazykové programy nabízejí.“
[12] Z uvedeného vyplývá, že krajský soud nereagoval na jádro žalobní argumentace založené na obavách z výkonu vojenské služby. Zaměřil se pouze na části žalobní argumentace (stran dostatečnosti skutkových zjištění a znalosti jazyka). Ani ty přitom dostatečně nevypořádal, když ustál toliko na konstatování několika obecných závěrů. Uvedené vypořádání tak brání Nejvyššímu správnímu soudu ve věcném posouzení stížních námitek týkajících se obav z výkonu vojenské služby, resp. míry zjištění skutkového stavu v daném ohledu. „O závěrech krajského soudu by Nejvyšší správní soud mohl leda tak spekulovat, což není jeho úkolem a ani to není objektivně možné“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2024, čj. 8 Azs 57/2024-39, bod 16).
[13] Vypořádávání dalších námitek je za dané situace předčasné a způsobilé zkrátit stěžovatele na jeho právech (viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 19. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 18/04, ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 560/03, či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2007, čj. 7 Afs 103/2007
77).
IV. Závěr a náklady řízení
[14] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že je kasační stížnost důvodná. Zrušil proto napadený rozsudek dle § 110 odst. 1 věty první s. ř. s. a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V něm je krajský soud v souladu s § 110 odst. 4 s. ř. s. vázán právními závěry uvedenými v tomto rozsudku. Krajský soud v dalším řízení posoudí důvodnost všech žalobních námitek a jeho závěry naleznou přezkoumatelný odraz v odůvodnění rozsudku.
[15] Pro úplnost soud nad rámec připomíná, že pokud Nejvyšší správní soud zruší rozsudek krajského soudu pro vady řízení, resp. nepřezkoumatelnost, je krajský soud v novém řízení povinen znovu zaslat účastníkům řízení výzvu ve smyslu § 51 s. ř. s. (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2010, čj. 5 Azs 3/2010-92, ze dne 26. 10. 2020, čj. 4 Azs 145/2020-60, ze dne 7. 5. 2020, čj. 4 As 399/2019-33, atp.).
[16] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 12. srpna 2025
Tomáš Foltas
předseda senátu