Dovětek „vyžadující stavební povolení popřípadě schválení podle zvláštních před- pisů“ uvedený v $ 38 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, se vztahuje pouze k bezprostředně předcházejícímu pojmu „terénní úpravy“, nikoli k pojmu „velké stavby“ či k pojmu „rozsáhlé těžební práce“ o nichž toto ustanovení rovněž hovoří. Z těchto pojmů jsou to totiž jen „terénní úpravy“, které lze rozdělit na ty, které vyžadují stavební povolení či schválení, a na ty, které stavební povolení ne- bo schválení nevyžadují.
(...) Dle $ 38 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích „má-lí se při velké stavbě nebo při rozsáhlých těžebních pracích nebo terén- ních úpravách vyžadujících stavební povole- ní, popřípadě schválení podle zvláštních předpisů používat silnice nebo místní komu- nikace v rozsahu nebo způsobem, jemuž ne- odpovídá stavební stav nebo dopravně tech- nický stav těchto pozemních komunikací, musí být objednatelem díla a na jeho náklad zajištěny potřebné úpravy dotčené pozemní komunikace, popřípadě vybudování objížď- ky odpovídající předpokládanému provozu, a to v dohodě s vlastníkem silnice nebo míst- ní komunikace“.
Předmětem rozdílnosti právních názorů účastníků je otázka, zda se dovětek „vyžadu- jících stavební povolení, popřípadě schvále- ní podle zvláštních předpisů“ vztahuje toliko k předcházejícímu pojmu „terénní úpravy“ či ke všem pojmům užitým v návětí, tzn. i k „veř kým stavbám“ ak „rozsáhlým těžebním pracím“. Ke zodpovězení této otázky přitom soud při selhání jazykového výkladu (který na prv- ní pohled umožňuje nastolené otázky oběma způsoby) zvolil výklad logický. Tato metoda pak vedla soud k závěru, že dovětek „vyžadujících stavební povolení, po- případě schválení podle zvláštních předpí- sů“ má své místo jen tam, kde je třeba takovým dovětkem odlišit okruh případů, na které mů- že být ustanovení právního předpisu apiiko- váno, od okruhu případů, na které být apliko- váno podle úmyslu zákonodárce nemá.
Neužilli by zákonodárce tohoto dovětku, pak by bylo takové ustanovení aplikováno i v pří- padech, kdy to zákonodárce v úmyslu neměl. Soud se proto zabýval otázkou, zda existu- jí případy, kdy „velké stavby“ nebo „těžební práce“ nevyžadují stavební povolení nebo ji- né schválení. Podle $ 55 odst. 1 stavebního zákona „sta- vební povolení se vyžaduje, pokud tento zá- kon a prováděcí předpisy k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání; sta- vební povolení se vyžaduje též u změn do- končených staveb“.
Podle $ 55 odst. 2 stavebního zákona „ohlášení stavebnímu úřadu postačí a) u drobných staveb, b) u stavebních úprav, kterými se nemě- ní vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívá- ní stavby“. Vzhledem k tomu, že „velká stavba“ není obsažena ve výluce z nutnosti stavebního po- volení, jak je tato obsažena v $ 55 odst. 2 sta- vebního zákona, krajský soud uzavírá, že k „vel- ké stavbě“ je třeba stavebního povolení vždy. Podle $ 71 odst. 1 stavebního zákona „po- volení stavebního úřadu vyžadují, pokud k tomu nejsou příslušny podle zvláštních předpisů jiné orgány, terénní úpravy, který- mi se podstatně mění vzhled prostředí nebo 941 1923 odtokové poměry a dále též těžební a jim po- dobné a s ními související práce, nejedná-li se o činnost prováděnou hornickým způso- bem.
Povolení se nevydává, jestliže stavební úřad v územním rozhodnutí od jeho vydání upustil“ Podle $ 5 odst. 2 věty druhé zák. č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, „hornickou čínnost a činnost prováděnou hor- nickým způsobem může organizace provádět jen na základě povolení vydaného podle toho- to zákona, horního zákona nebo podle zvlášt- ních právních předpisů, nebo na základě ohlá- šení, pokud to tyto předpisy připouštějí“. S ohledem na to, že žádný právní předpis v České republice ohlášení těžebních prací nepřipouští, dospěl soud k závěru, že těžební práce vyžadují povolení vždy, ať už se jedná o povolení podle stavebního zákona či podle zákona č. 61/1988 Sb. Pokud stavební zákon stanoví z tohoto pravidla výjimku pro případ, že od vydání povolení bude upuštěno v územ- ním rozhodnutí, pak soud konstatuje, že v ta- kovém případě územní rozhodnutí nahrazuje uvedené povolení a nutnost jeho vydání zajiš- 942 ťuje posouzení možnosti povolení těžebních prací stavebním úřadem.
Toto pouhé zjedno- dušení formálního postupu stavebního úřa- du tak nepředstavuje situaci, kdy by bylo možno těžební práce provádět bez povolení. Logický výklad tak vede krajský soud k zá- věru, že to jsou jen terénní úpravy, které lze rozdělit na ty, které vyžadují stavební povole- ní či schválení, a na ty, které stavební povole- ní nebo schválení nevyžadují. Povolení totiž dle shora již citovaného $ 71 odst. 1 stavebního zákona vyžadují jen ty terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry.
Povolení tedy nevyžadují terénní úpravy, jimiž se podstatně nemění vzhled prostředí ani odtokové poměry. Shora uvedené úvahy proto vedou soud ke konečnému závěru, že dovětek „vyžadují cích stavební povolení, popřípadě schválení podle zvláštních předpisů“ užitý v $ 38 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích se vztahuje toliko k předcházejícímu pojmu „te- rénní úpravy“, nikoli k pojmu „velké stavby“ či k pojmu „rozsáhlé těžební práce“. (...)
Obec Bělá proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje o stanovení rozsahu potřeb- ných úprav místní komunikace.