ňovací období let 2001 a 2002% Samotné vydání osvědčení o registraci daňového subjektu k dani z přidané hod- noty nelze považovat za úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení (6 47 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), když daňová povinnost i povinnost podat daňové přiznání vzniká u tzv. „nedobrovol- ných“ plátců daně z přidané hodnoty přímo ze zákona a registrace k dani z přidané hodnoty má pak účinky čistě deklaratorní, kdy od data žádosti o registraci, osvědče- ní 0 registraci či doručení takového osvědčení se neodvíjí vznik, změna či zánik da- ňové povinnosti - ty jsou zákonem vázány jen na skutečnosti, které jsou na registra- ci samotné nezávislé ($ 5 odst. 1 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty).
C.) Jako stěžejní se jeví $ 47 odst. 1 d. ř, který určuje, že „nelze daň vyměřit ani do- měřit či přiznat nárok na daňový odpočet Do uplynutí tří leť od konce zdaňovacího ob- dobí, v němž vznikla povinnost podat daňo- vé přiznání nebo hlášení nebo v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde sou- časně byla povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat“. Dle $ 47 odst. 2 věty prvé d. ř., „Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven.“ Dle $ 5 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, „Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předchá- zející po sobě jdoucí kalendářní měsíce pře- sáhne částku 750 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.
Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o regist- raci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce I. čtvrtletí 2001 25.4.2001 1.7.2001 30. 6. 2004 následujícího po měsící, ve kterém překroči- ly stanovený obrat.“ Dle $ 36 odst. 4 téhož zákona, „Prvním zdaňovacím obdobím plátce je kalendářní měsíc nebo kalendářní čtvrtletí, v němž na- bude účinností registrace plátce vyznačená v osvědčení o registraci.“ Dle $ 40 odst. 4 d. ř., „Je-li zdaňovací ob- dobí kratší než jeden rok, podává se daňové přiznání nebo hlášení do dvaceti pěti dnů po jeho uplynutí.
Nenastala-li ve zdaňovacím období daňová povinnost, sdělí tuto skuteč- nost subjekt daně správci daně písemně ve stejné lhůtě. Tuto lhůtu nelze prodloužit“ Z uvedeného vyplývá, že nabyla-li regist- race žalobce k dani z přidané hodnoty účin- nosti již dnem 1. 9. 2000, neboť to je den vy- značený na osvědčení o registraci ($ 36 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty), pak veškerá následující období jsou ve smyslu uvedeného ustanovení obdobími zdaňovací- mi. V souvislosti s jednotlivými kalendářními čtvrtletími pak vznikla dle $ 40 odst. 4 d.
ř. povinnost podat daňové přiznání a prekluziv- ní lhůta dle $ 47 odst. 1 d. ř. počala běžet takto: konec běhu prekluzivní lhůty III. čtvrtletí 2002 25. 10. 2002 zdaňovací -| povinnost podat období daňové přiznání počátek běhu í prekluzivní lhůty IL čtvrtletí 2001 25.7.2001 .
III. čtvrtletí 2001 25. 10. 2001 1.10.2001 30.9.2004 1. 1.2002 31. 12. 2004 IV. čtvrtletí 2002 25. 1.2003 Zde soud dodává, že samotné vydání osvědčení o registraci daňového subjektu k dani z přidané hodnoty nelze považovat za úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení ($ 47 odst. 2 d. ř), když daňová povinnost i povinnost podat da- ňové přiznání vzniká u tzv. „nedobrovolných“ plátců daně z přidané hodnoty přímo ze zá- kona a registrace k dani z přidané hodnoty má pak účinky čistě deklaratorní, kdy od data žádosti o registraci, osvědčení o registraci či doručení takového osvědčení se neodvíjí vznik, změna či zánik daňové povinnosti - ty jsou zákonem vázány jen na skutečnosti, kte- ré jsou na registraci samotné nezávislé (srov. $ 5 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty).
1097 1398 Současně je třeba dodat, že k přetržení běhu prekluzivní lhůty dle $ 47 odst. 1 d. ř. postupem dle $ 47 odst. 2 d. ř., tedy zejména zahájením daňové kontroly, může dojít jen, pokud úkon předvídaný $ 47 odst. 2 d. ř. je učiněn uvnitř, nikoli vně běhu prekluzivní lhůty (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyšší- ho správního soudu ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Afs 73/2005-49). Zahájení daňové kontroly dne 11. 8. 2005 tak mohlo mít v posuzovaném případě dle $ 47 odst. 2 d. ř. vliv jen na běh těch prekluziv- ních lhůt, které již dříve uplynutím neskončily.
S ohledem na běh prekluzivních lhůt naznače- ný ve shora uvedené tabulce tak zahájení da- ňové kontroly dne 11. 8. 2005 nebylo již způ- sobilé zabránit uplynutí prekluzivních lhůt ve vztahu k celému roku 2001 ak I. čtvrtletí 2002. Ve vztahu k II. - IV. čtvrtletí 2002, kde by k uplynutí prekluzivních lhůt došlo až po 11.8. 2005, však zahájením daňové kontroly u žalob- ce k přetržení běhu prekluzivních lhůt došlo. 1398 Daň z příjmů: výdaje na pracovní cesty vr: k $ 24 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2002 Daňově uznatelnými výdaji jsou podle $ 24 odst. 2 písm. k) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, náhrady za používání silničních motorových vo- zidel při pracovních cestách, vyplacené zaměstnavateli zaměstnancům v souladu s platnými právními předpisy.
Pro posouzení nároků zaměstnanců a následnou uznatelnost poskytnutých náhrad jako nákladů daňových je pak rozhodující vyme- zení pravidelného pracoviště. Pokud je jako místo výkonu práce sjednáno širší úze- mí (okres, kraj), je nutné uzavřít dohody o pravidelném pracovišti vždy. U zaměst- nanců s častou změnou pracoviště, vyplývající ze zvláštní povahy povolání, pak zákon připouští dohodnout jako pravidelné pracoviště místo pobytu (bydliště).
Peter D. proti Finančnímu ředitelství v Ostravě o daň z přidané hodnoty.