cích zákonů (v textu též „zákon o rostlinolékařské péči“)“ k příloze č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (Živnostenský zákon) Pod pojem chemické a biologické přípravky na ochranu rostlin, který je vyme- zen v $ 2 odst. 8 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách někte- rých souvisejících zákonů, lze podřadit přípravky vymezené písmeny a) až d) cito- vaného ustanovení. Přípravek sloužící k ničení nežádoucích rostlin je tak rovněž přípravkem sloužícím k ochraně rostlin. Z uvedeného vyplývá, že zařazení podni- katelské činnosti založené na používání přípravku k ničení nežádoucích rostlin pod vázanou živnost „Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin“ (příloha č. 2 živnostenského zákona) je správné.
(...) Krajský soud dospěl k závěru, že hu- bení plevelnatých rostlin chemickým pro- středkem Roundup, jež prováděl žalobce, je podřaditelné pod odborná opatření provádě- ná za účelem uchování zdraví rostlin a ochra- ny rostlinných produktů a jako takové je sou- částí rostlinolékařské péče ve smyslu $ 2 odst. 1 zákona o rostlinolékařské péči. Uve- dené plevely, které žalobce zjištěným způso- bem ničil, jsou rostliny, které působí, nebo mohou způsobovat, poškození rostlin nebo rostlinných produktů.
Jsou to tedy organis- my, které jsou podřaditelné pod pojem škod- livé organismy vymezený $ 2 odst. 5 cit. záko- na. To, že přípravek Roundup je chemickým přípravkem způsobujícím zničení, příp. po- škození rostlin, je skutečnost nesporná. Spor- nou mezi žalobcem a žalovaným je otázka, zda tento přípravek s ohledem na jeho účinky lze označit za přípravek na ochranu rostlin. Krajský soud se ztotožnil s názorem žalované- ho, že logickým a gramatickým výkladem $ 2 odst. 8 cit. zákona lze dospět k závěru, že che- mickými (a také biologickými) přípravky na ochranu rostlin jsou všechny přípravky, které jsou podřaditelné pod kterékoliv písmeno a) až d) cit. ustanovení.
Pojem chemické a bio- logické přípravky je pojmem nadřazeným, pod který lze podřadit cíleně vymezené pří- pravky rozlišené podle způsobu jejich půso- bení pod písm. a) až d). Zcela nepochybně přípravek, který slouží k ničení nežádoucích rostlin nebo jejich částí, je podřaditelný pod obecný pojem chemický či biologický přípra- vek na ochranu rostlin. Ve smyslu tohoto vý- kladu je pak správné podřazení podnikatel- ské činnosti, jež je založena na používání takového přípravku, pod živnost „Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a pů- dy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin“.
Jestliže totiž přípravky na ochranu rostlin jsou také ty, které rostliny ničí, pak používání takovýchto přípravků mu- sí být součástí předmětné živnosti. Krajský soud také neshledal opodstatněnou argu- mentaci žalobce obsahovou náplní vázané živnosti „Ošetřování rostlin, rostlinných pro- duktů, objektů a půdy proti škodlivým orga- nismům přípravky na ochranu rostlin“ sta- novenou v nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotli- vých živností, a to z toho důvodu, že žalobcem použitý výklad tohoto ustanovení je nepří- pustně restriktivní.
Žalobce opomíjí podstat- nou skutečnost, že konkrétní projevy ošetřo- vání rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy uvedené v obsahové náplni předmět- né živnosti v závorkách jsou uvedeny pouze demonstrativně, takže jejich výčet lze rozšířit i nad rámec příkladů zde vyjmenovaných. 1500 Provozování her a loterií: provoz výherních hracích přístrojů; odvod PAN části výtěžku na veřejně prospěšné účely k $ 4 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zá- konů č. 70/1994 Sb., č. 149/1998 Sb. a č. 63/1999 Sb. (v textu též „zákon o loteriích“) PDK L.
V případě „části výtěžku“ ($ 4 odst. 2 věta první zákona č. 202/1990 Sb., o lote- riích a jiných podobných hrách) se jedná o tu část příjmu z provozování loterií a ji- ných podobných her, která je vyhrazena veřejně prospěšným účelům, a je příjmem té obce, která k jejich provozování vydala povolení. Výše odvodu části výtěžku se sta- noví procentem uvedeným v tabulce z rozdílu mezi příjmem provozovatele tvoře- ným všemi vsazenými částkami ze všech jím provozovaných her podle $ 2 a $ 50 odst. 3 tohoto zákona, které podléhají vyúčtování, na straně jedné a výhrami vypla- cenými sázejícím, správními a místními poplatky včetně nákladů státního dozoru na straně druhé.
1500 II. Vlastní náklady provozovatele přímo související s provozováním výherních hracích přístrojů nemají ani nemohou mít vliv na výši vykalkulované části výtěžku pro odvod obci, a není je proto možno mezi odpočitatelné položky zahrnovat. Tyto lze uplatnit pouze ve smyslu $ 4 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných po- dobných hrách, pro účely daňové.
Akciová společnost L. proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje o pokutu za