I. Přívlastek „řádně ohrazené“ užitý v $ 2 písm. e) zákona č. 449/2001 Sb., o mysli- vosti, se vztahuje toliko ke školkám, nikoli již k pozemkům zastavěným, zahradám či sadům. Zastavěné pozemky, zahrady a sady jsou proto vždy nehonebními, bez ohle- du na jejich ohrazení. II. „Dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou“ jsou v $ 17 odst. 5 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, uvedeny za slovem „napří- klad“, proto se zde nejedná o taxativní výčet pozemků přerušujících souvislost ho- nitby, naopak u každého pozemku, který není v tomto výčtu uveden, je třeba zkou- mat, zda netvoří překážku pohybu zvěře či zda pro ni není nebezpečím.
C.) U žalobního bodu vycházejícího z konstatování žalovaného v napadeném roz- hodnutí, že souvislost honebních pozemků je v oblasti Zimného dolu zajištěna neoplocený- mi sady, a z tvrzení žalobce, že zde by honitba mohla být spojena leda zahradami, je k posou- zení věci stěžejní otázka výkladu $ 2 písm. e) zákona o myslivosti. Dle uvedeného ustanovení se pro účely zákona o myslivosti nehonebními pozemky rozumí pozemky uvnitř hranice současně za- stavěného území obce, jako náměstí, návsi, tr- žiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, po- kud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplo- cené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále po- zemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti.
Rozhodnou otázkou pro posouzení žalob- ního bodu je, zda přívlastek „řádně ohraze- né“ se vztahuje toliko ke školkám, či i k ostat- ním pozemkům vyčteným před tímto přívlastkem, tzn. i k zahradám, sadům a zasta- věným pozemkům. Samotný jazykový, gramatický či systema- tický výklad citovaného ustanovení v daném případě nepostačuje, když formulace $ 2 písm. e) zákona o myslivosti neumožňuje jed- noznačný výklad vztahu uvedeného přívlast- ku k vyčteným druhům pozemků a citované ustanovení ani zákon o myslivosti nedodržu- je důsledně jakékoli pravidlo pro používání přívlastku před podstatným jménem či za ním.
Je proto třeba vycházet z účelu a smyslu citovaného ustanovení, jímž je vyloučit z ho- nebních ty pozemky, které jsou primárně ur- čeny k účelu neslučitelnému se zásadami tvorby honiteb. Takovým zásadám se vymyka- jí mj. náměstí, návsi, silnice, dráhy, pozemky v současně zastavěném území obce jako po- zemky, kde ochrana pokojného užívání staveb a pokojného bydlení převyšuje zájmy myslivos- ti. Z tohoto důvodu pak honebními nemohou být ani pozemky zastavěné, kde navíc stavba na nich umístěná (jako překážka pohybu zvěře i myslivců) musí nutně výkon práva myslivosti vylučovat.
Nejsou-li pak zastavěné pozemky honebními, pak se přívlastek „řádně ohraze- né“ zjevně nevztahuje ke všem pozemkům vy- čteným před tímto přívlastkem, ale toliko k to- mu jedinému druhu pozemku, u něhož je uveden bezprostředně, a tím jsou školky. Krajský soud proto uzavírá, že přívlastek „řádně ohrazené“ užitý v $ 2 písm. e) zákona o myslivosti se vztahuje toliko ke školkám, ni- koli již k pozemkům zastavěným, zahradám či sadům. Zastavěné pozemky, zahrady a sady jsou proto vždy nehonebními, bez ohledu na jejich ohrazení.
Vyhodnotilli tedy žalovaný, že souvislost honebních pozemků je zachována, je-li zajiš- těna neoplocenými sady (případně dle tvrze- ní žalobce zahradami), porušil $ 2 písm. e) zá- kona o myslivosti a krajský soud konstatuje, že takto souvislost honitby zajistit dle součas- né právní úpravy nelze. Pokud se týká ulice Ostravská v Petřvaldě, soudu je z jeho činnosti známo (a je i mezi účastníky nesporné), že se jedná o hlavní sil- niční spojnici mezi Ostravou a Karvinou, kte- rá byť není dálnicí ani silnicí dálničního typu (jedná se toliko o silnici I.
třídy), je silnicí čtyřpruhovou, kde zvýšená hustota provozu motorových vozidel, zejména v denních ho- dinách pracovních dnů, vedla k vybudování nejednoho světelného přechodu, světelné křižovatky či kruhového objezdu. 819 1311 Dle $ 17 odst. 5 zákona o myslivosti ho- nební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné ho- nitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dál- nice, silnice dálničního typu, přehrady a letiš- tě se zpevněnou plochou.
Je nutno uvést, že „dálnice, silnice dálnič- ního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou“ jsou v citovaném území uvedeny za slovem „například“ proto se zde nejedná o vy- čerpávající výčet pozemků přerušujících sou- vislost, naopak u každého pozemku, který ne- ní v tomto výčtu uveden, je třeba zkoumat jeho povahu dle obecných kritérií tohoto ustanove- ní, tedy je třeba zkoumat, zda netvoří překážku pohybu zvěře či zda pro ni není nebezpečím. Tuto otázku je třeba zkoumat u každého (za slovem „například“ neuvedeného) po- zemku individuálně, se zřetelem ke všem okolnostem případu.
Překážkou pohybu zvě- ře tak jistě není terénní zlom o výšce několika centimetrů, ale bude jím hluboká propast. Podobně nebezpečím pro zvěř nebude zjev- ně účelová komunikace se zákazem vjezdu, na které projede pouze několik málo vozidel týdně, naopak takovou překážkou, navíc i ja- ko příklad výslovně uvedenou, je dálnice. Silnice I/59 představující hlavní silniční spojení mezi Ostravou a Karvinou, jejíž sou- částí je i ulice Ostravská v Petřvaldě, není dál- nicí ani silnicí dálničního typu a s ohledem na zjištění žalovaného, že není opatřena svo- didly ani jinými překážkami v pohybu zvěře, skutečně nemusí být překážkou pohybu zvě- ře.
Její charakter je však třeba hodnotit iz druhého hlediska uvedeného v $ 17 odst. 5 zákona o myslivosti, tedy je třeba posoudit, zda pohyb zvěře po této silnici (přechod přes ni) není pro zvěř nebezpečím. S ohledem na čtyřproudovost této silnice a na intenzitu provozu na ní (viz výše) dospěl krajský soud k závěru, že tato silnice se svým charakterem silnici dálničního typu blíží, a představuje tak pro zvěř nebezpečí, proto přerušuje souvislost honitby. S ohledem na shora uvedenou nemožnost zachování souvislosti honitby, má-li být zajiště- na neohrazenými sady (zahradami) a ulicí Os- travskou, dospívá krajský soud shodně s žalob- cem k závěru, že souvislá výměra honebních pozemků, jimiž má být honitba tvořena, nedo- sahuje 500 ha.
Požadavky uznání honitby a re- gistrace honebního společenstva [$ 17 odst. 7, $ 19 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti] tak nejsou v posuzovaném případě splněny. 1311 Zbraně a střelivo: povinnosti držitele zbrojní licence k $ 16 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických před- mětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 227/2003 Sb. k $ 31 a násl. zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve zně- ní zákona č. 228/2003 Sb. (zkrácený název) Podnikatel v oboru zbraní a střeliva, držitel licence podle zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních, je povinen plnit i povinnosti dané mu vedle tohoto zákona i zákonem č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů.
V případě uvedení kontrolovaných výrobků na civilní trh v České republice musí dbát na to, aby tyto výrobky přezkoušel Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, a byly tak ověřeny technické požadavky na ně kladené. Účelem zkoušky je zjištění, zda výrobky splňují test bezpečnosti pro další distribuci a nakládání s nimi.
Ing. Radim P. proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje o uznání honitby.