NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY
22 Cdo 1055/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Františka Baláka ve věci žalobce Stavebního bytového družstva v P., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému hlavnímu městu Praze, zastoupenému advokátkou, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 22 C 58/2001, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. května 2002, č. j. 35 Co 45/2002-193, ve znění opravného usnesení ze dne 20. listopadu 2002, č. j. 35 Co 45/2002-207, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soudu pro Prahu 8 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. srpna 2001, č. j. 22 C 58/2001-157, určil, že „žalobce je vlastníkem deseti garáží nacházejících se na pozemcích p. č.: 1) 792/75, 2) 795/76, 3) 795/77, 4) 792/78, 5) 792/79, 6) 792/80, 7) 792/81 a 792/82, 8) 792/83 a 792/84, 9) 792/85, 10) 792/86 a 1091/22 zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem P. m. pro k. ú. T., obec P. na listu vlastnictví 885“, a rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 10. května 2002, č. j. 35 Co 45/2002-193, opraveným usnesením téhož soudu ze dne 20. listopadu 2002, č. j. 35 Co 45/2002-207, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil s tím, že správné označení pozemku p. č. 795/76 je 792/76 a pozemku p. č. 795/77 je 792/77. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání, které však ještě dříve, než o něm dovolací soud rozhodl, vzal v celém rozsahu zpět. Nejvyšší soud ČR proto postupoval podle § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) a dovolací řízení zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ, neboť žalovaný sice zavinil jeho zastavení, ale žalobci, který by podle § 146 odst. 2 věty prvé OSŘ měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. srpna 2003
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu