22 Cdo 146/2025-528
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně K. Č., zastoupené JUDr. Lucií Chovancovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Lešetín IV 777, proti žalovanému P. Č., zastoupenému JUDr. Veronikou Grebeňovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Zahradní 1297, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 28 C 15/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně–pobočky ve Zlíně ze dne 5. 9. 2024, č. j. 59 Co 116/2024-498, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Brně–pobočky ve Zlíně ze dne 5. 9. 2024, č. j. 59 Co 116/2024-498, se se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalovaného podaného v této věci proti uvedenému rozhodnutí.
1. Žalovaný podal včasné dovolání proti rozsudku, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 20. 2. 2024, č. j. 28 C 15/2021-465, tak, že ze zaniklého společného jmění účastníků byla přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného budova č. p. XY na pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY a žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádání zaniklého společného jmění manželů 801 570,77 Kč do 6 měsíců od právní moci rozsudku (výrok I), a dále rozhodnuto o nákladech řízení (výrok II).
2. Žalovaný v dovolání navrhl, aby byla odložena vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu, neboť částkou na vypořádání nedisponuje a pokud by ji musel uhradit, byla by ohrožena vyživovací povinnost vůči jeho dětem.
3. Žalobkyně se k návrhu na odklad vykonatelnosti nevyjádřila.
4. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dál jen „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
5. Účelem odkladu vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu je zabránit zásadním a potenciálně nevratným následkům, které mohou nastat v právní sféře dovolatele v důsledku výkonu (vadného) pravomocného rozhodnutí a vzhledem k nimž může následné poskytnutí ochrany (ve věci samé) dovolateli pozbýt reálného významu.
6. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu je důvodný. Žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení peněžité částky ve výši 801 570,77 Kč. Pokud by taková částka byla vymáhána exekučně, mohlo by dojít k nevratnému stavu ve vztahu k exekucí postiženým věcem nebo právům žalobce.
7. Dovolací soud proto (aniž by tím jakkoliv předjímal rozhodnutí o dovolání), odložil podle § 243 písm. a) o. s. ř. vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 2. 2025
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu
12. Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden (§ 242 odst. 1 o. s. ř.). Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny (§ 242 odst. 3 o. s. ř.).
13. Na vyřešení právní otázky zda uplynutí lhůty tří let od zániku SJM brání uplatnění nároků z vnosů jednoho z účastníků vynaložených na společný majetek v době od zániku SJM do jeho vypořádání, není rozhodnutí odvolacího soudu založeno, neboť ten vnos žalovaného ve výši 335 952 Kč, který byl učiněn po zániku SJM, zohlednil (bod 39 odůvodnění). Odmítl pouze počátek tříleté lhůty vázat na datum úhrady úvěru po zániku SJM ve vztahu k vnosům na společný dům učiněným za trvání manželství (bod 33 odůvodnění).
14. Dovolání je však přípustné pro řešení otázky právního režimu plnění poskytnutého po uzavření úvěrové smlouvy na základě pohledávky z úvěrové smlouvy vzniklé před uzavřením manželství, neboť při řešení této otázky se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. IV. Důvodnost dovolání
15. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
16. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
17. Při vypořádání SJM zaniklého po 31. 12. 2013 se postupuje podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, publikovaný pod č. 63/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), rozsah aktiv a pasiv nabytých před 1. 1. 2014 se však s ohledem na § 3028 odst. 2 část věty za středníkem o. z. posoudí podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“).
18. Podle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství, a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.
19. Podle § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. společné jmění manželů tvoří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.
20. Majetkem náležejícím do SJM se rozumí věci movité a nemovité, pohledávky a jiná práva ocenitelná penězi (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1076/2006, dostupný, stejně jako dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu, na www.nsoud.cz).
21. Nejvyšší soud např. již v rozsudku ze dne 10. 11. 2004, sp. zn. 35 Odo 801/2002, uvedl, že peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nebo smlouvy o vkladovém účtu nejsou v majetku majitele účtu, v jehož prospěch byl tento účet zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu. Oprávnění majitele účtu, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu, představuje pohledávku z účtu u peněžního ústavu. V rozsudku ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 22 Cdo 638/2011, Nejvyšší soud doplnil, že „důsledkem takového postupu však není skutečnost, že se výlučné finanční prostředky žalobkyně staly po jejich vložení na účet a následném výběru finančními prostředky tvořícími součást společného jmění manželů, ale zůstaly ve výlučném vlastnictví žalobkyně“.
22. Majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela je ze SJM výslovně vyloučen v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. Nejde přitom jen o majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela. V rozsudku ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5601/2016, dospěl Nejvyššího soud k závěru, že do SJM nenáleží ani majetek nabytý jedním z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu jeho výlučného majetku.
23. Již v rozsudku ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1076/2006, Nejvyšší soud rovněž vysvětlil, že přestože jsou obvyklou složkou SJM příjmy z pracovního poměru nebo podnikatelské činnosti, nepatří do SJM příjem z podnikatelské činnosti manžela vykonané před uzavřením manželství, ani mzdová pohledávka manžela vzniklá před uzavřením manželství. Dojde-li k vyplacení této mzdy, resp. splnění takové pohledávky z podnikatelské činnosti za trvání manželství, dochází k tomu, že za svoji výlučnou pohledávku – za svůj již před manželstvím nabytý výlučný majetek – manžel nabývá do výlučného vlastnictví peněžní prostředky, v rozsahu splněné pohledávky.
24. V rozsudku ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 32 Cdo 1437/2011, Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že peněžitou pohledávkou, kterou lze postoupit, je rovněž právo dlužníka ze smlouvy o úvěru na poskytnutí úvěru, neboť právu na poskytnutí peněžních prostředků odpovídá závazek banky mít smlouvou sjednané peněžní prostředky k dispozici po dohodnutou dobu, jak vyplývá z ustanovení § 500 odst. 1 věty první zákona č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník. Vznikla-li pohledávka jednoho z manželů na poskytnutí úvěru před uzavřením manželství, dochází rovněž poskytnutím peněžních prostředků z úvěru k tomu, že za svoji výlučnou pohledávku – za svůj již před manželstvím nabytý výlučný majetek – manžel nabývá do výlučného vlastnictví peněžní prostředky, a to v rozsahu splněné pohledávky (k transformaci výlučné pohledávky jednoho z manželů viz také Melzer, F, Tégl, P. § 709. In: Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek IV. § 655–975. Praha: Leges, 2016, s. 300). V takovém případě je proto nerozhodné, zda k výplatě došlo před nebo po uzavření manželství, neboť při výplatě po uzavření manželství se uplatní výluka podle § 143a odst. 1 písm. a) obč. zák. Z toho plyne, že vznikla-li pohledávka jednoho z manželů na poskytnutí úvěru před uzavřením manželství, tvoří peněžní prostředky poskytnuté z úvěru jeho výlučný majetek, i když k jejich vyplacení došlo až po uzavření manželství.
25. Rozsudek ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 31 Cdo 2008/2020, publikovaný pod č. 44/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, o který odvolací soud své rozhodnutí opřel, řeší odlišnou situaci. Týká se plnění na pohledávku vzniklou za trvání SJM na základě závazku jednoho z manželů, který přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a který byl převzat bez souhlasu druhého manžela. Ke štěpení majetkového režimu získaných finančních prostředků (aktiv) a přijatého závazku (pasiv) dochází v takovém případě s ohledem na zákonnou výluku ze SJM podle § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. a na to, že pro výluku ze SJM na straně aktiv naopak žádné důvody dány nejsou. V. Závěr
26. Rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci podle § 241a odst. 1 o. s. ř., dovolací soud neshledal podmínky pro změnu rozsudku, proto podle § 243e odst. 1 o. s. ř. napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil podle § 243e odst. 2 věty první o. s. ř. k dalšímu řízení.
27. Odvolací soud je vysloveným právním názorem dovolacího soudu vázán (§ 243g odst. 1 věta první, část věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 226 o. s. ř.).
28. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení rozhodne odvolací soud v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 in fine o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 7. 2025
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu