22 Cdo 1610/99
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobkyně D. Š., proti žalované N., zastoupené advokátem, o plnění dohody o zřízení věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 7 C 92/97, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. března 1999, čj, 28 Co 579/98-96, t a k t o :
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalovaná podala dne 10. května 1999 dovolání proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Praze, které podáním z 15. 1. 2001, došlým Nejvyššímu soudu 16. 1. 2001, vzala v plném rozsahu zpět.
Nejvyšší soud v řízení o dovolání postupoval podle procesních předpisů, platných k 31. 12. 2000 (hlava první, bod 17 zák. č. 30/2000 Sb., tedy podle občanského soudního řádu ve znění před novelou, provedenou tímto zákonem. V důsledku zpětvzetí dovolání dovolací řízení podle § 243b odst. 4, věty druhé, občanského soudního řádu zastavil.
Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že řízení muselo být zastaveno, u žalobkyně však žádné prokazatelné náklady tohoto řízení zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu výrok o tom, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. ledna 2001
JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v.r.
předseda.senátu
Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová