22 Cdo 1674/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, Csc., ve věci žalobkyně L. B., zastoupené advokátem, proti žalovanému J. P., zastoupenému advokátkou, o určení vlastnického práva k nemovitostem a vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 11 C 311/99, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. dubna 2001, č. j. 6 Co 410/2001-127, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v českých Budějovicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne 5. dubna 2001, č. j. 6 Co 410/2001-127, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. listopadu 2000, č. j. 11 C 311/99-59, jímž byl zamítnut návrh, aby bylo určeno, že žalobkyně je vlastnicí domu č. p. 36 na pozemkové parcele č. 340 (zast. plocha) v obci D. a pozemků parc. č. 340 (zast. plocha) a parc. č. 341 (zahrada) v obci a kat. úz. D., zapsaných u Katastrálního úřadu v Č. na LV č. 74, a aby žalovanému bylo uloženo, aby označené nemovitosti vyklidil se všemi součástmi a příslušenstvím. Dále rozhodl o soudním poplatku a nákladech řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání poukázal na jednání žalobkyně, které jak uvedl „kvalifikujeme jako podvod\".
Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ\").
Podle § 240 odst. 1 OSŘ účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 21. května 2001. Posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání byl 21. červen 2001. Dovolání podané žalobkyní osobně u soudu prvního stupně dne 13. července 2001 je tedy zjevně opožděné.
Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) OSŘ dovolání jako opožděně podané odmítl.
Žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 OSŘ, neboť i když žalobkyně s dovoláním nebyla úspěšná, náklady vzniklé žalovanému nebylo možno považovat za účelně vynaložené náklady, jestliže vyjádření k dovolání směřovalo k věci samé, přestože šlo zjevně o dovolání opožděně podané a odmítnutí dovolání pro opožděnost nebylo žalovaným navrhováno.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. října 2001
JUDr. František B a l á k, v.r.
předseda senátu