Nejvyšší soud Usnesení občanské

22 Cdo 1690/2001

ze dne 2001-11-26
ECLI:CZ:NS:2001:22.CDO.1690.2001.1

22 Cdo 1690/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: A) O. K., B) I. K., C) P. K., všichni zastoupeni advokátkou, proti žalovaným: 1) O. S. a 2) M. S., zastoupeným advokátkou, 3) M., s. r. o., zastoupené advokátkou, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 16 C 217/98, o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. března 2001, č. j. 18 Co 615/2000-90, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovaným 1) a 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.075 Kč k rukám JUDr. S. P. a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Ve vztahu žalobci a žalovaným 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. dubna 2000, č. j. 16 C 217/98- 53, zamítl žalobu na určení, že vlastníky domu čp. 363 v P., P. ulice č. 2 spolu s pozemkem kat. č. 608 v katastrálním území K., jsou žalobci a že žalovaný 3) není vlastníkem těchto nemovitostí. Rozhodl také o nákladech řízení.

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 2. března 2001, č. j. 18 Co 615/2000-90, rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k žalobcům I. K. a P. K. zrušil a řízení zastavil. Ve výroku o věci samé rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve vztahu mezi žalobkyní O. K. a žalovanými a rozhodl o nákladech řízení. Návrhu na vyslovení přípustnosti dovolání nevyhověl. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci 3. 4. 2001.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci prostřednictvím své právní zástupkyně dovolání, a to doporučným dopisem předaným poštovnímu úřadu P. k přepravě dne 4. června 2001. Navrhli, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaní 1) a 2) se vyjádřili tak, že dovolání považují za bezdůvodné a navrhli, aby bylo odmítnuto. Žalovaný 3) se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen “OSŘ”).

Dovolání je opožděné.

Podle § 240 odst. 1 OSŘ může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 3. dubna 2001, byl posledním dnem lhůty k podání dovolání 3. květen 2001. Protože dovolání bylo podáno na poštu až dne 4. června 2001, tedy po uplynutí jednoměsíční zákonné lhůty, bylo jako opožděně podané podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) OSŘ odmítnuto.

Žalovaní byli v dovolacím řízení úspěšní. Žalovaným 1) a 2) náleží proto náhrada nákladů řízení, které jim vznikly (§ 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 OSŘ). Žalovanému 3) náklady nevznikly.

Náklady žalovaných sestávají z odměny ve výši jednoho úkonu právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen “vyhláška č. 177/1996 Sb.”). Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 10. zákona č. 30/2000 Sb. platí, že odměna za zastupování advokátem nebo notářem v řízení v jednom stupni, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle dosavadních právních předpisů. V mezích § 82 odst. 1 a § 243c OSŘ je dovolací řízení zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení, tedy dnem kdy soudu dojde dovolání. Protože dovolání v této věci bylo podáno 4. června 2001 a dovolací řízení tak bylo zahájeno po 1. 1. 2001, určuje se výše odměny za zastupování advokáta podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo

notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen “vyhláška”).

Podle § 2 odst. 1 vyhlášky sazby odměny se stanoví pro řízení v jednom stupni z peněžité částky, která je předmětem řízení, nebo podle druhu projednávané věci (odstavec 1). V sazbě podle odstavce 1 jsou zahrnuty všechny úkony právní služby provedené advokátem nebo notářem s výjimkou odměny za úkony, která patří k nákladům řízení, o jejichž náhradě soud rozhoduje podle § 147 OSŘ (§ 2 odst. 2 vyhlášky).

Podle § 15 vyhlášky, rozhodne-li soud o odmítnutí dovolání nebo o zastavení dovolacího řízení, platí obdobně § 14 vyhlášky. Ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky určuje, že rozhodne-li soud o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení, činí sazba odměny 50 % sazby stanovené podle § 10 odst. 3, nejméně však 400,- Kč a nejvýše 15.000,- Kč. Podle § 10 odst. 3 vyhlášky pak ve věcech odvolání a dovolání se sazba odměny posuzuje podle sazeb, jakými se řídí odměna pro řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak. Vzhledem k tomu, že podle § 5 písm. b) vyhlášky činí sazba odměny jde-li o právní vztah nebo právo k nemovitosti 10.000,- Kč, náleží advokátu žalovaných jako odměna za dovolací řízení částka 5.000,- Kč (50 % sazby ve výše vysvětleném smyslu).

Podle § 17 odst. 2 vyhlášky, zastupuje-li advokát nebo notář v řízení ve stejné věci společně více osob, zvyšuje se sazba odměny o 20%.

Vyhláška č. 484/2000 Sb. upravuje - jak je zřejmé z jejího § 1 odst. 1 - pouze paušální sazby odměny za zastupování účastníka advokátem, a nikoli již nároky advokáta na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas, jež stojí vedle odměny (srov. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). K nákladům řízení na straně žalovaných proto patří také paušální náhrada hotových výloh advokáta v částce 75,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a úhrn nákladů dovolacího řízení, jež těmto účastníkům vznikly, a k jejichž společné a nerozdílné náhradě (vzhledem ke procesnímu společenství) jsou dovolatelé povinni, tak činí 6.075,- Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. 11. 2001

JUDr. Marie Rezková, v. r.

předsedkyně senátu