Nejvyšší soud Usnesení správní

22 Cdo 1707/2005

ze dne 2005-08-30
ECLI:CZ:NS:2005:22.CDO.1707.2005.1

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnými a řádně zastoupenými osobami včas a že je přípustné /§ 239 odst. l písm. a) OSŘ/, přezkoumal napadené usnesení podle § 242 odst. 1 a 3 OSŘ a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Dovolací soud plně odkazuje na vyčerpávající odůvodnění usnesení odvolacího soudu, se kterým se ztotožňuje. Vlastníci staveb musí respektovat vlastnická práva vlastníků sousedních pozemků a staveb. Tyto vzájemné vztahy jsou upraveny jak normami práva veřejného, tak i soukromého. Právo povolit zřízení stavby a její užívání, stejně jako změnu stavby a změnu jejího užívání, je regulováno předpisy veřejného stavebního práva, zejména stavebním zákonem, jde-li o změnu stavby místní komunikace, i ZPK. V daném případě tak nejde o věc občanskoprávní, náležející do pravomoci soudu podle § 7 odst. 1 OSŘ, a zároveň nejde ani o případ, kdy zákon svěřuje soudu pravomoc k rozhodování jiné věci než občanskoprávní (§ 7 odst. 3 OSŘ).

Pokud tedy odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a řízení pro nedostatek pravomoci soudu zastavil, neboť tato věc nespadá do pravomoci soudů, nýbrž do pravomoci silničních správních orgánů a věc postoupil orgánu, jehož pravomoc je dána (§ 104 odst. 1 OSŘ), je jeho rozhodnutí správné. Proto bylo dovolání podle § 243b odst. 2 OSŘ zamítnuto.

Na tom nemění nic ani argumentace žalobců, že již vyčerpali ochranu poskytovanou jim ve správním řízení. Je věcí příslušného správního úřadu, aby se s jejich návrhem způsobem vyplývajícím ze správního řádu vypořádal.

Žalovaný byl v dovolacím řízení úspěšný a příslušela by mu proto vůči podle § 243b odst. 5 a § 224 odst. l a 142 odst. l OSŘ náhrada nákladů tohoto řízení; ty však žalovanému nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. srpna 2005

JUDr. Marie Rezková, v.r.

předsedkyně senátu