Nejvyšší soud Usnesení občanské

22 Cdo 1742/2024

ze dne 2024-06-20
ECLI:CZ:NS:2024:22.CDO.1742.2024.1

22 Cdo 1742/2024-1738

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D. a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Davida Havlíka, ve věci žalobce P. Ch. proti žalovaným: 1) Česká republika – Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, IČO 71185224, se sídlem v Praze 8, Pod Sídlištěm 1800/9, 2) M. F., zastoupený Mgr. Vladislavem Jirkou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 807/64, a 3) S. H., o určení vlastnického práva k bytové jednotce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 66/2023, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2023, č. j. 17 Co 265/2023-1137, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

1. Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 4. 7. 2023, č. j. 11 C 66/2023-911, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (výrok I) a rozhodl o tom, že žalobci se neustanovuje zástupce pro řízení (výrok II) a řízení se zastavuje (výrok III), rozhodl dále o nákladech řízení (výroky IV-VI).

2. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 6. 9. 2023, č. j. 17 Co 265/2023-1137, odmítl odvolání žalobce proti tomuto usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (dále i „dovolatel“) včasné dovolání.

4. Podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

5. Podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4.

6. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

7. Dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, a proti kterému je tak přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř. Dovolání proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu je objektivně nepřípustné (§ 238 odst. 4 o. s. ř.)

8. Dovolací soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.

9. Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje v souladu s § 243f odst. 3 o. s. ř. odůvodnění. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 6. 2024

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu