22 Cdo 1743/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně O. Š., zastoupené advokátkou, proti žalovanému S. M., o vydání předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. Nc 2504/2000, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. března 2001, č. j. 21 Co 114/2001-16, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalovaného změnil usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 18. září 2000, č. j. Nc 2504/2000-10, tak, že zamítl návrh na vydání předběžného opatření, jímž by žalovanému bylo uloženo, aby žalobkyni umožnil nerušené užívání rodinného domu č. p. 371, postaveného na pozemku parc. č. st. 445 zastavěná plocha – objekt bydlení, se všemi jeho součástmi a příslušenstvím, zejména též s vedlejšími stavbami a přístupovými cestami, a dále užívání pozemků parc. č. st. 445 a parc. č. 681/47 zahrada, vše v obci a kat. úz. C., a dále návrh, aby žalovanému bylo uloženo předat žalobkyni klíče od rodinného domu č. p. 371 v C., a to klíče o vchodu do
domu, klíč od kuchyně, koupelny a dalších místností v domě. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ\").
Dovolání není přípustné.
Podle § 236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravuje občanský soudní řád v § 237, § 238a a § 239.
Podle § 237 odst. 1 OSŘ je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v tomto ustanovení pod písm. a) až g). Z obsahu spisu nevyplývá a ani dovolatelka netvrdí, že by rozhodnutí odvolacího soudu některou z vad uvedených v § 237 odst. 1 OSŘ trpělo.
V ustanovení § 238a OSŘ jsou taxativně uvedeny důvody přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu. Podle § 238a odst. 1 písm. a) OSŘ je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně. To však neplatí, jde-li mimo jiné o usnesení o předběžném opatření.
Dovolání není přípustné ani podle § 239 OSŘ, protože nebylo soudem připuštěno a žalovaný návrh na jeho připuštění neučinil včas.
S ohledem na uvedené bylo dovolání podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c) OSŘ jako nepřípustné odmítnuto.
Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z neúspěšnosti žalobkyně a z toho, že úspěšnému žalovanému náklady nevznikly (§§ 243b odst. 4, 224 odst. 1 a 142 odst. 1 OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. listopadu 2001
JUDr. František B a l á k, v.r.
předseda senátu