22 Cdo 1861/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Františka Baláka ve věci žalobce S. K., zastoupeného advokátem, proti žalované H. K., o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 3 C 195/93, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. dubna 2002, č. j. 44 Co 348/2001-129, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Blansku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. září 2001, č. j. 3 C 195/93-115, výroky označenými I. a II. „určil“, které z věcí patřících do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků připadají do vlastnictví žalobce a které do vlastnictví žalované. Výrokem III. uložil žalované, aby zaplatila žalobci na vyrovnání podílu částku 150.887,50 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku, a výroky IV. a V. rozhodl o nákladech řízení a o soudním poplatku.
K odvolání obou účastníků Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 11. dubna 2002, č. j. 44 Co 348/2001-129, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., II. a IV. (výrok I.), změnil jej ve výroku V., pokud jím bylo rozhodnuto o náhradě státem vynaložených nákladů (výrok III.), a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vyrovnání podílu částku 175.887,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Ve výroku V., pokud jím bylo rozhodnuto o soudním poplatku, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení (výrok IV.). Výrokem V. pak rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, které však ještě dříve, než o něm dovolací soud rozhodl, vzala v celém rozsahu zpět. Nejvyšší soud ČR proto postupoval podle § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) a dovolací řízení zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ, neboť žalovaná sice zavinila jeho zastavení, ale žalobci, který by podle § 146 odst. 2 věty prvé OSŘ měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. září 2003
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu