22 Cdo 201/2022-477
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně S. R., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jindřichem Zadinou, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 31, proti žalovaným: 1) V. K., narozenému XY a 2) V. K., narozené XY, oběma bytem XY, zastoupeným Mgr. Michalem Chochůtem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových 2772/1, o určení vlastnického práva k nemovitostem a vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 70 C 193/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 6. 2021, č. j. 95 Co 84/2021-386,
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 28. 5. 2020, č. j. 70 C 193/2015-277, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k pozemkům parc. č. XY a parc. č. XY, na němž je umístěna stavba č. p. XY, zapsaným na listu vlastnictví č. XY pro obec XY katastrální území XY, a současně zamítl i její žalobu na vyklizení těchto nemovitostí (výroky I a II) a
rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III).
Usnesením ze dne 30. 9. 2020 č. j. 70 C 193/2015-283, žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků pro odvolací řízení a současně jí pro odvolací řízení ustanovil k ochraně jejích zájmů zástupce z řad advokátů JUDr. Michala Vejlupka.
Krajský soud v Ústí nad Labem následně rozsudkem ze dne 23. 11. 2020, č. j. 95 Co 160/2020-309, rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ve výrocích I a II ve věci samé potvrdil, ve výroku III změnil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem pouze ohledně výše náhrady nákladů řízení, které je žalobkyně povinna zaplatit žalovaným, a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad ze dne 23. 11. 2020, č. j. 95 Co 160/2020-309, podala žalobkyně, aniž by byla zastoupena advokátem, dne 18. 2. 2021 dovolání a současně požádala o ustanovení advokáta pro dovolací řízení a osvobození od soudních poplatků.
Okresní soud v Ústí nad Labem o její žádosti rozhodl usnesením ze dne 1. 3. 2021, č. j. 70 C 193/2015-356, tak, že žalobkyni pro dovolací řízení v projednávané věci zástupce z řad advokátů neustanovil. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno vyvěšením na úřední desce soudu dne 23. 3. 2021 a nabylo právní moci dne 7. 4. 2021.
Okresní soud v Ústí nad Labem následně žalobkyni usnesením ze dne 12. 4. 2021, č. j. 70 C 193/2015-361, vyzval, aby si pro podání dovolání v uvedené věci
zvolila zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podala proti napadenému rozsudku řádné dovolání. Současně žalobkyni poučil o důsledcích neuposlechnutí této výzvy. Výzva byla žalobkyni doručena dne 19. 4. 2021. Dne 22. 4. 2021 žalobkyně v reakci na výzvu opětovně požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, a to advokáta JUDr. Jindřicha Zadiny. Na opětovnou žádost žalobkyně reagoval Okresní soud v Ústí nad Labem přípisem, ve které žalobkyni sdělil, že usnesením ze dne 1.
3. 2021 bylo rozhodnuto o tom, že pro dovolací řízení se jí advokát neustanovuje, přičemž toto usnesení již nabylo právní moci. Rovněž ji upozornil na to, že usnesením ze dne 12. 4. 2021 byla vyzvána ke zvolení si zástupce pro dovolací řízení a podání řádného dovolání. Jelikož žalobkyně ve stanovené lhůtě výzvě soudu nevyhověla, Okresní soud v Ústí nad Labem dovolací řízení podle § 241b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) usnesením ze dne 27. 5. 2021, č. j. 70 C 193/2015-374, zastavil.
Uvedl přitom, že o opětovné žádosti žalobkyně o ustanovení advokáta pro dovolací řízení nerozhodoval proto, že neuvedla žádné nové skutečnosti, které by mohly mít na rozhodnutí o neustanovení zástupce z řad advokátů vliv. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 30. 6. 2021, č. j. 95 Co 84/2021-386, usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 5. 2021, č. j. 70 C 193/2015-374, potvrdil. Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 6. 2021, č. j. 95 Co 84/2021-386, o zastavení řízení podala žalobkyně dne 24.
9. 2021, aniž byla zastoupena, dovolání, ve kterém požádala, aby o ustanovení zástupce z řad advokátů rozhodl Nejvyšší soud. K opětovné žádosti žalobkyně, aby jí byl pro podání dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 6. 2021, č. j. 95 Co 84/2021-386, ustanoven zástupce z řad advokátů JUDr. Jindřich Zadina, a aby byla osvobozena od soudních poplatků, Okresní soud v Ústí nad Labem žalobkyni vyhověl a usnesením ze dne 8. 12. 2021, č. j. 70 C 193/2021-464, jí přiznal osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení v celém rozsahu a k ochraně jejích zájmů jí pro dovolací řízení ustanovil advokáta JUDr.
Jindřicha Zadinu. Okresní soud v Ústí nad Labem poté žalobkyni usnesením ze dne 3. 1. 2022, č. j. 70 C 193/2021-468, vyzval, aby ve lhůtě stanovené soudem podala proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 6. 2021, č. j. 95 Co 84/2021-386, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem dovolání sepsané svým zástupcem (advokátem). To žalobkyně učinila a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 6. 2021, č. j. 95 Co 84/2021-386, podává dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.
s.
ř.“), neboť se domnívá, „že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když řízení o dovolání žalobkyně, a o tom, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, neponechal na zhodnocení přímo Nejvyššímu soudu jako soudu dovolacímu“. Poukazuje na závěry vyplývající zejména z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 NSČR 9/2015 a sp. zn. 27 Cdo 1255/2017.
Navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 6. 2021, č. j. 95 Co 84/2021-386, zrušil, a aby žalobkyni ustanovil pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů. Dovolání není přípustné. Citovaná rozhodnutí na projednávanou věc nedopadají, neboť řeší situaci, při které směřuje dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé.
To navíc v poměrech právní úpravy účinné do 29. 9. 2017, jež dovolání proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce, připouštěla [k tomu srov. § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.]. V nyní projednávané věci však směřuje předkládané dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 6. 2021, č. j. 95 Co 84/2021-386, jímž tento soud zastavil (pro nedostatek podmínky povinného zastoupení žalobkyně v dovolacím řízení) řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23.
11. 2020, č. j. 95 Co 160/2020-309, kterým byl potvrzen ve věci samé rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 5. 2020, č. j. 70 C 193/2015-277, o zamítnutí žaloby žalobkyně na určení vlastnického práva a na vyklizení nemovitostí. Krajský soud v Ústí nad Labem tudíž v usnesení o zastavení řízení nezkoumal, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání žalobkyně, nýbrž své rozhodnutí založil na tom, že nejsou splněny podmínky řízení, neboť žalobkyně podala dovolání, aniž byla zastoupena advokátem, a tento nedostatek neodstranila ani po výzvě soudu, když ve lhůtě dané jí soudem nepředložila plnou moc jí zvoleného advokáta, ani jím sepsané dovolání.
Tím, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání žalobkyně, se zabýval Okresní soud v Ústí nad Labem, který o žádosti žalobkyně o ustanovení advokáta pro dovolací řízení proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 11. 2020, č. j. 95 Co 160/2020-309, rozhodl usnesením ze dne 1. 3. 2021, č. j. 70 C 193/2015-356, tak, že její žádosti nevyhověl, a zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení jí neustanovil. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí neodvolala a rozhodnutí nabylo právní moci, aniž by se jeho správností zabýval Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací.
Za těchto okolností je zřejmé, že procesní obrana žalobkyně měla „a priory“ směřovat proti tomuto rozhodnutí. Nejvyšší soud proto nemá žádné pochybnosti o tom, že se Krajský soud v Ústí nad Labem neodchýlil od žalobkyní uváděné rozhodovací praxe dovolacího soudu, tvrzený předpoklad přípustnosti dovolání není naplněn, a dovolání je proto nepřípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. V souladu s § 243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.