Nelze tedy dospět k jinému závěru, než že nemovitosti přešly do
vlastnictví státu na základě dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb.
Nemovitosti přešly do vlastnictví státu účinností dekretu. V souzené věci
nebylo rozhodnuto o vynětí majetku z konfiskace podle § 1 odst. 2 dekretu, je
splněna podmínka podle § 1 odst. 4 uved. dekretu, bylo vydáno rozhodnutí
příslušného ONV o tom, jsou-li splněny podmínky pro konfiskaci. Toto rozhodnutí
bylo možno doručovat veřejnou vyhláškou, předmětné rozhodnutí správního orgánu
nabylo právní moci a již je nelze měnit; určení dne, kdy se rozhodnutí stalo
pravomocným, není pro věc významné. Výměry o konfiskaci vydané v této věci byly
v souladu s dekretem č. 108/1945 Sb. ze dne 25. října 1945, jakož i se směrnicí
Ministerstva vnitra 401/1946 Ú. l. Na předmětný výměr nelze pohlížet jako na
nicotný individuální správní akt. K vynětí majetku z konfiskace dle § 2 odst. 1
dekretu nedošlo.
Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné.
Dovolací důvody upravené v § 241a odst. 2 písm. a) a b) OSŘ tedy v posuzované
věci nejsou dány. Proto nezbylo, než dovolání zamítnout (§ 243b odst. 2 OSŘ).
Podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 OSŘ jsou žalobci
povinni žalované uhradit náklady dovolacího řízení, které představují odměnu
advokáta za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání podle § 11 odst. 1
písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a činí podle § 5 písm. b),
§ 10 odst. 3, § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. 5 000,- Kč a dále paušální
náhradu hotových výdajů 75,- Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem 5
075,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160
odst. 1 OSŘ.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobci dobrovolně, co jim ukládá toto rozhodnutí, může
žalovaná podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 6. září 2005
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.,v.r.
předseda senátu