Nejvyšší soud Usnesení občanské

22 Cdo 2785/2015

ze dne 2015-09-22
ECLI:CZ:NS:2015:22.CDO.2785.2015.1

22 Cdo 2785/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce H. G., zastoupeného Mgr. Václavem Růžičkou, advokátem se sídlem v Kremži, Náměstí 35, proti žalované Akvaglas – Procházka, spol. s r. o., IČO: 60617462, se sídlem ve Vyšším Brodě, Poschoďová 370, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 5 C 143/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. září 2011, č. j. 22 Co 1718/2011-178, takto:

I. Dovolací řízení o dovolání ze dne 22. 11. 2011 se zastavuje. II. Dovolání ze dne 4. 6. 2012 se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Českém Krumlově (soud prvního stupně) usnesením ze dne 25. května 2011, č. j. 5 C 143/2011-168, zastavil řízení o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení, že je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem 9/10 na nemovitostech v katastrálním území H., obec V. B., a to na budově (obloukové hale) stojící na pozemku st. parc. č. 138, a pozemku parc. č. 4/31, a určení, že žalovaná je spoluvlastnicí na popsaných nemovitostech s podílem 1/10.

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací k odvolání žalobce usnesením ze dne 23. září 2011, č. j. 22 Co 1718/2011-178, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno žalobci 9. listopadu 2011 a nabylo právní moci 17. 1istopadu 2011.

Dne 24. listopadu 2011 žalobce doručil soudu blanketní dovolání ze dne 22. 1istopadu 2011 proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu, které nebylo sepsáno advokátem, a současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 14. prosince 2011, č. j. 5 C 143/2011-186, zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů. Proti tomuto usnesení se žalobce odvolal.

Žalobce nevyčkal rozhodnutí odvolacího soudu a podáním ze dne 7. května doručeným soudu prvního stupně dne 10. května 2012 vzal své dovolání zpět (čl. 221).

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2012.

Podle § 243b odst. 5 věta druhá, vezme-li odvolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Protože žalobce vzal své dovolání ze dne 22. 1istopadu 2011 zpět, Nejvyšší soud řízení o tomto dovolání zastavil.

Odvolací soud usnesením ze dne 3. dubna 2012, č. j. 22 Co 253/2012-217, vyhověl odvolání žalobce a změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že žalobci ustanovil pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů. Usnesení bylo žalobci doručeno 17. května 2012. Usnesením ze dne 28. května 2012, č. j. 5 C 143/2011-224, soud prvního stupně zprostil ustanoveného advokáta povinnosti zastupovat žalobce a ustanovil mu advokáta Mgr. Růžičku – doručeným žalobci vhozením do schránky 6. června 2012.

Následně podáním ze dne 4. června 2012, podaným na poštu dne 6. června 2012, žalobce podal opětovně dovolání proti usnesení ze dne 23. září 2011, č. j. 22 Co 1718/2011-178.

Dovolání ze dne 4. června 2012 bylo podáno opožděně.

Podle § 240 odst. 1 může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (odst. 2).

Dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu bylo žalobci doručeno 9. 1istopadu 2011. Posledním dnem lhůty bylo podle § 57 odst. 2 o. s. ř. pondělí 9. ledna 2012. Dovolání podané k poštovní přepravě dne 6. června 2012 je zjevně opožděné. Nejvyšší soud proto opožděné dovolání podle § 241b odst. 5 věta první a § 218a o. s. ř. odmítl.

Nad rámec věci dovolací soud poznamenává, že pokud žalobce v dovolání poukazuje na zmatečnostní vady rozhodnutí odvolacího soudu, ty lze uplatnit žalobou pro zmatečnost, jak žalobce sám již podáním doručeným soudu prvního stupně dne 19. května. 2015 učinil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 a § 146 odst. 2 (per analogiam) s tím, že žalobce, který zastavení řízení a odmítnutí dovolání zavinil, nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, a žalované žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. září 2015

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.

předseda senátu