22 Cdo 2804/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce K. M., proti žalované České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 32 Nc 401/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 25. září 2009, č. j. 59 Co 367/2009-13, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 0 Nc 458/2006 a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně jako soud odvolací k odvolání žalobce usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dne 6. listopadu 2009 dovolání nesepsané advokátem, z něhož nebylo zřejmé, v jakém rozsahu a z jakého důvodu rozhodnutí napadá.
Žalobce byl usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 12. listopadu 2009, č. j. 32 Nc 401/2007-19, vyzván, aby si pro sepsání dovolání a zastupování v dovolacím řízení zvolil zástupcem advokáta (nebo aby doložil, že sám má právnické vzdělání) a aby jeho prostřednictvím (nebo sám, má-li právnické vzdělání) podal řádné dovolání a upozornil jej, že nebude–li podání tímto způsobem doplněno ve lhůtě 30 dnů, soud řízení z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, zastaví. Rovněž soud prvního stupně žalobce (resp. jeho zvoleného advokáta) vyzval, aby v dovolání vedle obecných náležitostí uvedl, z jakých důvodů rozhodnutí odvolacího soudu napadá, popř. které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání a aby navrhl, jak má být o dovolání rozhodnuto. Zároveň jej upozornil, že dovolání může být o tyto náležitosti doplněno ve stejné lhůtě 30 dnů, která mu byla určena již ke splnění podmínky zvolit si zástupcem advokáta, v opačném případě soud dovolací řízení zastaví.
Podáním ze dne 26. listopadu 2009 požádal dovolatel o ustanovení advokáta.
Soud prvního stupně jej následně usnesením ze dne 29. ledna 2010, č. j. 32 Nc 401/2007-23, vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů doplnil tvrzení odůvodňující ustanovení advokáta pro dovolací řízení a aby současně doložil listiny prokazující majetkové a osobní poměry.
Lhůta k doplnění údajů marně uplynula v pátek 26. února 2010, aniž by žalobce podání doplnil a doložil potřebné listiny. Soud prvního stupně proto usnesením ze dne 27. května 2010, č. j. 31 Nc 401/2007-29, žalobci zástupce k ochraně jeho zájmů neustanovil.
Nejvyšší soud ČR (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle § 240 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu (dále o. s. ř.) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu a z jakých důvodů dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3, věta první o. s. ř.).
Podle § 43 o. s. ř., který platí i pro dovolací řízení, předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).
V dané věci přes výzvu soudu prvního stupně žalobce nedostatky neodstranil. Protože dovolání lze zásadně přezkoumat jen v rozsahu a z důvodů uplatněných v dovolání (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.) a dovolání žalobce postrádá vymezení rozsahu a dovolacích důvodů, nelze pro tyto nedostatky dovolání v dovolacím řízení pokračovat. Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta, v níž bylo možno tyto nedostatky dovolání odstranit, marně uplynula, dovolací soud dovolání žalobce podle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že žalobce nebyl úspěšný a žalované náklady nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2010
JUDr. František B a l á k, v. r. předseda senátu