22 Cdo 3179/2011 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně K. J., bytem ve L., zastoupené Mgr. Jaroslavem Machálkem, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Křižná 250, proti žalovanému M. J., bytem v Z., zastoupenému Mgr. Jiřinou Křížovou, advokátkou se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Boženy Němcové 1720, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 19 C 220/2010, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. května 2011, č. j. 8 Co 189/2011-40, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 2. března 2011, č. j. 19 C 220/2010-32, zastavil řízení o vypořádání společného jmění manželů (výrok I. usnesení) a rozhodl o nákladech řízení státu a mezi účastníky řízení (výroky II. a III. usnesení). Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalovaného usnesením ze dne 6. května 2011, č. j. 8 Co 189/2011-40, usnesení soudu prvního
stupně v napadeném výroku o náhradě nákladů mezi účastníky potvrdil (výrok I. usnesení) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II. usnesení). Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, v němž uplatnil přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Žalobkyni nebylo dovolání doručováno. Dovolání není přípustné. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon (v ustanoveních § 237 až § 239 o. s. ř.) připouští. Nejvyšší soud České republiky již v usnesení ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001 (publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 2003, pod pořadovým č. 4) vyslovil závěr, že dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není přípustné. Na tomto závěru ničeho nezměnila ani novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 7/2009 Sb. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 241b odst. 2 ve spojení s § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. neboť žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; v dovolacím řízení jí však náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. září 2011
Mgr. Michal Králík, Ph. D. předseda senátu