22 Cdo 3219/2006
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve
věci žalobce M. K., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným: 1) V. T., a 2)
Mgr. D. T., zastoupeným advokátem, o vyklizení nemovitosti a zdržení se
užívání, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 6 C 123/2004, o dovolání
žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2.
listopadu 2005, č. j. 6 Co 2629/2005-92, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Žalobce se jako vlastník pozemku parc. č. 618/2 v k. ú. H. u P. domáhal, aby
žalovaným bylo uloženo blíže specifikovanou část tohoto jeho pozemku
vyklidit a zdržet se jejího užívání, s odůvodněním, že žalovaní tuto část
pozemku neoprávněně připlotili ke svému pozemku parc. č. 609/1.
K návrhu žalobce Okresní soud v Písku (dále „soud prvního stupně“) po zjištění,
že po zahájení řízení došlo na základě kupní smlouvy, kterou 29. 6. 2005
uzavřeli žalovaní jako prodávající s Ing. A. L. a P. V. jako kupujícími, k
převodu vlastnického práva k domu čp. 124 se stavební parc. č. 123 a parc. č.
609/1 v k. ú. H. u P. na kupující, rozhodl podle § 107a občanského soudního
řádu (dále „OSŘ“) usnesením ze dne 22. září 2005, č. j. 6 C 123/2004-80, tak,
že připustil, „aby do řízení vstoupili namísto žalovaných V. T. a Mgr. D. T. -
Ing. A. L. a P. V.“.
K odvolání žalovaných a Ing. A. L. a P. V. Krajský soud v Českých Budějovicích
jako soud odvolací usnesením ze dne 2. listopadu 2005, č. j. 6 Co
2629/2005-92, usnesení soudu prvního stupně potvrdil ve znění: „Soud připouští,
aby do řízení vstoupili namísto žalovaných V. T. a Mgr. D. T. Ing. A. L., a P.
V. “. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým zjištěním i právním závěrem soudu
prvního stupně a konstatoval, že na procesní nástupnictví podle § 107a OSŘ nemá
nesouhlas žalovaných nebo těch, kteří na jejich místo vstupují, žádný vliv.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jehož přípustnost
opírají o § 239 odst. 2 písm. b) OSŘ a uplatňují dovolací důvod ve smyslu §
241a odst. 2 písm. b) OSŘ tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním
posouzení věci. Namítají, že odvolací soud měl procesní nástupnictví podle §
107a OSŘ posoudit v kontextu s § 107 odst. 1 věta první OSŘ, z čehož
dovozují, že právní skutečnosti předpokládané § 107a odst. 1 OSŘ mají vliv
pouze na právní nástupnictví na straně žalobce. Soud měl zohlednit nerovné
postavení stran z hlediska možných průtahů řízení i skutečnosti, že „žalovaní
jsou omezováni v dispozicích se svým majetkem“. Navíc měl odvolací soud
postupovat i v souladu s § 100 odst. 1 věta první OSŘ a dbát brzkého projednání
věci. Proto navrhují, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil
odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobce se k dovolání nevyjádřil.
Po zpětvzetí žaloby soud prvního stupně usnesením ze dne 26. května 2006, č. j.
6 C 123/2004-119, řízení vedené proti žalovaným Ing. A. L. a P. V. zastavil.
Dále rozhodl o soudním poplatku a nákladech řízení. Usnesení nabylo právní
moci dne 14. července 2006.
Řízení vedené proti žalovaným, kteří se jimi stali na základě pravomocného
rozhodnutí soudu o procesním nástupnictví z důvodu singulární sukcese podle §
107a OSŘ, bylo pravomocně zastaveno. V řízení pravomocně zastaveném již nelze
otázku procesního nástupnictví řešit, neboť takto ukončené řízení nelze
otevírat.
Za této situace je dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu
bezpředmětné. Tím je dána jeho zjevná bezdůvodnost ve smyslu § 243b odst. l OSŘ
a dovolacímu soudu nezbývá než dovolání podle tohoto ustanovení odmítnout.
Žalobci by vzhledem k odmítnutí dovolání příslušela podle § 243b odst. 5, § 224
odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ náhrada nákladů dovolacího řízení, ty mu však
nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. listopadu 2006
JUDr. Marie Rezková, v. r.
předsedkyně senátu