22 Cdo 3500/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Králíkem, Ph.D., ve věci žalobců: a) J. S. a b) V. K., proti žalovaným: 1) M. D., 2) V. K., umístěnému v Domově sociální péče Ch., se sídlem v Ch., 3) L. K. a 4) R. K., o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 10 C 130/2000, o dovolání žalovaného 3) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. července 2016, č. j. 9 Co 632/2015-731, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění:
Podle § 243f odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
Nejvyšší soud zastavil podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání žalovaného 3) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 7. 2016, č. j. 9 Co 632/2015-731, neboť žalovaný 3) přes výzvu soudu (č. l. 759 spisu) nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.).
V souladu s § 243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. září 2017
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu