Nejvyšší soud Usnesení občanské

22 Cdo 3602/2011

ze dne 2011-10-27
ECLI:CZ:NS:2011:22.CDO.3602.2011.1

22 Cdo 3602/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) V. S., b) D. V., proti žalovaným 1) A. M., 2) K. S. S., 3) M. W., 4) V. V., 5) L. V., 6) L. V., 7) B. M., 8) J. A., zastoupenému JUDr. Věrou Ptáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, V Jámě 1, 9) L. A., zastoupenému JUDr. Věrou Ptáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, V Jámě 1, o určení vlastnického práva k nemovitostem a o vyklizení nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 79/2004, o dovolání Bohumila Miklášika proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. srpna 2011, č. j. 68 Co 364/2011-308, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Obvodní soud pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 2. prosince 2009, č. j. 9 C 79/2004-254, opravil výrok V. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. března 2009, č. j. 9 C 79/2004-235, tak, že správně zní: „V. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice náhradu nákladů řízení ve výši 47 471,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 9“.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně Dagmar Vargové usnesením ze dne 12. srpna 2011, č. j. 68 Co 364/2011-308, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že „žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice náhradu nákladů řízení“, jinak jej potvrdil.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný B. M. dovoláním a navrhl zrušení napadeného rozhodnutí. Ostatní účastníci řízení se k dovolání nevyjádřili.

Dovolání není přípustné.

Proti výrokům o náhradě nákladů řízení totiž není dovolání přípustné (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. ledna 2000, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 2003, pod pořadovým č. 4).

Nejvyšší soud České republiky dovolání dovolatele proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť procesně neúspěšný dovolatel právo na náhradu dovolacího řízení nemá a ostatním účastníkům řízení náklady v dovolacím řízení náklady nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. října 2011

Mgr. Michal Králík, Ph.D., v. r. předseda senátu