22 Cdo 4704/2007
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce V. M., proti žalovanému T. D., zastoupenému opatrovnicí, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 7 C 158/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 13. července 2007, č. j. 7 C 158/2006-69, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 13. 7. 2007, č. j. 7 C 158/2006-69, se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Podáním z 25. 6. 2007, doručeným Okresnímu soudu ve Strakonicích (dále soud prvního stupně) 13. 7. 2007, vzal žalobce zpět žalobu, kterou se domáhal určení, že je vlastníkem stavby bez čísla popisného a bez čísla evidenčního, nacházející se na stavební parcele č. 49 v k. ú. K., zapsané na LV u Katastrálního úřadu pro J. k., Katastrální pracoviště S.
Soud prvního stupně usnesením z 13. 7. 2007, č. j. 7 C 158/2006-69, na základě zpětvzetí žaloby řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení.
V podání ze dne 16. srpna 2007, doručeném soudu prvního stupně 20. 8. 2007, označeném jako „Dovolání k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích“, žalobce kromě výslovného označení usnesení soudu prvního stupně č. j. 7 C 158/2006-53, jímž bylo řízení o jeho žalobě již dříve zastaveno vůči žalovaným J. a J. K., a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 758/2007-63, kterým bylo uvedené řízení potvrzeno, žalobce zpochybnil zastavení řízení proti žalovanému T. D.
U soudu prvního stupně dne 27. srpna 2007 žalobce výslovně uvedl, že podáním z 25. 6. 2007 podal také dovolání proti usnesení soudu prvního stupně z 13. 7. 2007, č. j. 7 C 158/2006-69. Na tom setrval i poté, co byl soudem prvního stupně poučen o tom, že dovoláním lze podle § 236 odst. 1 OSŘ napadat jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu.
Dovolání je ve smyslu ustanovení § 236 odst. 1 OSŘ mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze; občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudů pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti usnesení soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, podle § 104 odst. 1 OSŘ zastavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 47/2006).
Nejvyšší soud České republiky dovolací řízení pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 2 OSŘ zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, neboť žalovanému žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. října 2007
JUDr. Marie Rezková, v. r.
předsedkyně senátu