Nejvyšší soud Usnesení občanské

22 Cdo 5306/2015

ze dne 2017-12-05
ECLI:CZ:NS:2017:22.CDO.5306.2015.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců

Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců 1)

T. R., a 2) L. R., proti žalované C-KODECAR, spol. s r. o., IČO 25370774,

sídlem v Ostravě, Trocnovská 1088, zastoupené Mgr. Janem Kubicou, advokátem se

sídlem v Ostravě, Nad Porubkou 2355, o vydání osobního automobilu, vedené u

Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 25 C 132/2009, o dovolání žalobců proti

usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2014, č. j. 8 Co

894/2014-359, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.)

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 8. 1. 2014, č. j. 25 C 132/2009-273,

zastavil řízení o žádosti žalobců o ustanovení zástupce (výrok I.), zamítl

žalobu, aby žalovaná byla zavázána vydat žalobcům osobní automobil blíže

specifikovaný v tomto rozsudku (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení

(výrok III.).

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 5. 2014, č. j. 8 Co 479/2014-314,

odmítl odvolání obou žalobců (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá

právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě podali žalobci dovolání, v němž

zároveň požádali o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 28. 11. 2014, č. j.

8 Co 894/2014-359, potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 10.

2014, č. j. 25 C 132/2009-343, kterým byl návrh obou žalobců na ustanovení

zástupce pro dovolací řízení zamítnut.

Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2014, č. j. 8 Co

894/2014-359, podali žalobci dovolání, v němž opět žádali o ustanovení

zástupce.

V rámci tohoto dovolacího řízení bylo Okresním soudem v Ostravě usnesením ze

dne 10. 7. 2015, č. j. 25 C 132/2009-446, rozhodnuto, že se žalobcům nepřiznává

osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení zahájené na základě

dovolání obou žalobců směřujícího proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze

dne 28. 11. 2014, č. j. 8 Co 894/2014-359 (výrok I. a II.).

Usnesením Krajského soud v Ostravě ze dne 24. 8. 2015, č. j. 8 Co 311/2015-482,

bylo potvrzeno usnesení Okrasního soudu v Ostravě ze dne 10. 7. 2015, č. j. 25

C 132/2009-446.

Jelikož rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno před 30. 9. 2017, projednal

Nejvyšší soud dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský

soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“; srov. čl. II

odst. 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský

soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních

řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Protože dovolání žalobců, kteří nejsou zastoupeni advokátem, ani nemají sami

odpovídající právnické vzdělání, směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud

nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o

ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve

věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení

advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil

přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. usnesení velkého senátu

občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sse.

zn. 31 NSČR 9/2015, dostupné na webových stránkách dovolacího soudu –

www.nsoud.cz).

V dané věci sledují dovolatelé zejména cíl zajistit si předepsané povinné

zastoupení pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 20. 5.

2014, č. j. 8 Co 479/2014-314. S přihlédnutím k tomu, že proti tomuto usnesení

odvolacího soudu není dovolání podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustné,

je zbytečné vynakládat prostředky státu, aby při uplatňování zřejmě

bezúspěšného práva bylo zajištěno povinné zastoupení dovolatele (srov. § 138

odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.).

Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší soud k závěru, že není důvod

ustanovit dovolatelům zástupce pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího

soudu ze dne 28. 11. 2014, č. j. 8 Co 894/2014-359. Jelikož dovolatelé

neodstranili nedostatek povinného zastoupení, je to důvodem pro zastavení

dovolacího řízení podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. prosince 2017

Mgr. David Havlík

předseda senátu