U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího
Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D.,
ve věci žalobce S. P., proti žalované I. V., zastoupené Jiřím Drápalem,
advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí 5/12, o zrušení a vypořádání
podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně
- pobočka ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 16 C 31/2001, o dovolání žalované
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. července 2009, č. j. 8 Co
422/2009-396, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Okresní soud ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí („soud prvního stupně“)
rozsudkem ze dne 1. dubna 2009, č. j. 16 C 31/2001-362, výrokem pod bodem I.
zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků „k nemovitostem zapsaným v katastru
nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, katastrální
pracoviště Valašské Meziříčí na LV č. 916 pro obec V. M. a k. ú. K. nad B., a
to: dům č. p. 290 na p. č. st. 367, pozemky p. č. st. 367 – zastavěná plocha a
nádvoří, p. č. 2251 – zastavěná plocha a nádvoří, p. č. 293/10 – zahrada“,
výrokem pod bodem II. rozhodl, že do výlučného vlastnictví žalobce „připadají
nemovitosti v katastrálním území K. nad B.: pozemek p. č. st. 2251 – zastavěná
plocha a nádvoří a pozemek p. č. 293/117 – zahrada, vytvořený z původní p. č.
293/10 na základě geometrického plánu č. 2041-38/2008 ze dne 15. 5. 2008 Ing.
Jaromíra Švába, potvrzeného katastrálním úřadem dne 22. 5. 2008 pod č.
489/2008“, výrokem pod bodem III. rozhodl, že do výlučného vlastnictví žalované
„připadají nemovitosti v katastrálním území K. nad B.: dům č.p. 290 na p. č.
367, pozemek p. č. st. 367 – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek p. č. 293/10 –
zahrada, tak, jak je tento pozemek zaměřen v geometrickém plánu č. 2041-38/2008
ze dne 15. 5. 2008 Ing. Jaromíra Švába, potvrzeném katastrálním úřadem dne 22.
5. 2008 pod č. 489/2008“, výrokem pod bodem IV. zřídil věcné břemeno „práva
umístění kanalizace k části pozemku p. č. st. 367 ve prospěch všech vlastníků
p. č. 293/117 v k. ú. K. nad B. v rozsahu stanoveném geometrickým plánem č.
2041-38/2008 ze dne 15. 5. 2008 Ing. Jaromíra Švába, potvrzeným katastrálním
úřadem dne 22. 5. 2008 pod č. 489/2008“, s tím, že „hodnota věcného břemene se
stanoví částkou 5.453,- Kč, která je zahrnuta v celkové částce vypořádacího
podílu“, výrokem pod bodem V. uložil žalované povinnost „zaplatit žalobci na
úplném vypořádání částku 983.784,- Kč do 90-ti dnů od právní moci tohoto
rozsudku“ a výrokem pod body VI. až VIII. rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání obou účastníků rozsudkem
ze dne 28. července 2009, č. j. 8 Co 422/2009-396, potvrdil rozsudek soudu
prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaná dovolání s tím, že „napadená
rozhodnutí mají ve věci samé po právní stránce zásadní význam, když řeší
otázku, která nebyla v rozhodování dovolacího soudu zatím řešena, resp.
rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s hmotným právem“ a „důvodem pro
dovolání je skutečnost, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení
věci“.
Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“) v odůvodnění
usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací
řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání
opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání
pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení
zastaveno. Nejvyšší soud vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů,
jakož i obsah dovolání a vyjádření k němu jsou účastníkům známy a že uvedené
listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.
Přípustnost dovolání v daném případě přichází v úvahu jen při splnění
předpokladů uvedených v § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., podle kterého je
dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího
soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání
není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené
rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Dovolání není přípustné.
Dovolatelka namítá, že nebylo vypořádáno podílové spoluvlastnictví k budově
bistra, resp. prodejny s bufetem. Žalobce však tuto nemovitost neučinil
předmětem vypořádání a soudy o ní nerozhodovaly; v případě, že by jejich úvahy
o vlastnictví této budovy byly nesprávné, není tu žádná část výroku, jejímž
zrušením by bylo možno dosáhnout nápravy. Jestliže žalovaná měla za to, že v
průběhu řízení vzájemným návrhem (§ 97 o. s. ř.) uplatnila nárok na vypořádání
podílového spoluvlastnictví i k této budově a soud o ní nerozhodl, měla
navrhnout vydání doplňujícího rozsudku (§ 166 o. s. ř.); takto tu není
pravomocné rozhodnutí způsobilé k dovolacímu přezkumu. Lze poznamenat, že v
řízení o vypořádání společného jmění manželů se vychází z toho, že soud může
učinit předmětem vypořádání položky, které kterýkoliv z účastníků do tří let od
zániku SJM k vypořádání navrhne; vypořádání podílového spoluvlastnictví však
vychází z jiných principů.
Posuzování výběru jedné z více variant dělení pozemků v řízení o vypořádání
podílového spoluvlastnictví by mohlo z napadeného rozsudku učinit rozhodnutí po
právní stránce zásadního významu jen v případě, že úvaha soudů by byla zjevně
nepřiměřená. Sama skutečnost, že soud zvolil jednu z více možných variant, není
důvodem k připuštění dovolání; případné nedostatečné odůvodnění může zakládat
vadu řízení, nemůže však činit z napadeného rozsudku rozhodnutí po právní
stránce zásadní.
Soudy v nalézacím řízení neučinily skutkové zjištění, že kanalizaci lze z
pozemku přikazovaného žalovanému napojit přímo na veřejnou kanalizaci; proto se
jí odvolací soud neměl důvod v řízení, ovládaném projednací zásadou, zabývat.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle § 243b odst. 5 věty
první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že úspěšným žalobcům
náklady, na jejichž náhradu by měli vůči žalovanému právo, nevznikly (§ 243b
odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. května 2010
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu