22 Cdo 687/2002
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce E. H., nar. 15. 9. 1942, zastoupeného advokátkou, proti žalovanému M. Š., nar. 30. 12. 1961, o vyklizení pozemku, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. 12 C 539/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. května 2001, č. j. 9 Co 470/99-63,
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozsudkem z 9. května 2001, č. j. 9 Co 470/99-63, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Lounech (dále „soud prvního stupně“) ze dne 5. února 1999, č. j. 12 C 539/97-28, kterým byla zamítnuta žaloba, aby soud žalovanému uložil, aby vyklidil a vyklizený žalobci předal pozemek parc. č. 104/6 o výměře 186 m2 v kat. úz. H., zapsaný u
Katastrálního úřadu v L. na LV č. 120, a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce prostřednictvím své advokátky dovolání. Protože žalobce ani advokátka žalobce dovolání nepodepsali a z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobce sám měl právnické vzdělání, a dále z obsahu dovolání výslovně neplyne, které ze čtyř možných dovolacích důvodů uvedených v § 241 odst. 3 písm. a), b), c), a d) OSŘ žalobce uplatnil, byla advokátka usnesením ze dne 16. října 2001 vyzvána, aby uvedené nedostatky odstranila s tím, že „podání bude podle § 43 odst. 2 OSŘ odmítnuto“. Advokátka uvedené nedostatky neodstranila a neučinila tak ani ve stanovené lhůtě deseti dnů na základě urgence ze 4. 1. 2002 a lhůtě dvaceti dnů stanovené v urgenci z 23. 1. 2002.
Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodů 15. a 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ“).
Podle § 241 odst. 2 OSŘ musí být v dovolání mimo jiné uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí napadá. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který na něj jedná.
Podle § 43 OSŘ předseda senátu vyzve účastníky, aby nesprávné nebo neúplné podání bylo opraveno nebo doplněno. Poučuje účastníky také, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení zastaví. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).
Podle § 43 OSŘ ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ po novele“) předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen (odstavec 2).
Výše citované ustanovení § 241 odst. 2 OSŘ vymezuje náležitosti dovolání, pro jejichž nedostatek nelze v řízení ve smyslu § 43 odst. 2 OSŘ pokračovat. Vyplývá z něj i požadavek, že dovolání musí být tímto uvedeným zmocněncem sepsáno a ve smyslu § 42 odst. 4 OSŘ také podepsáno. Podpisem zmocněnce ve smyslu posledně uvedeného paragrafu se rozumí jeho vlastnoruční podpis. Podpis zmocněnce na dovolání je tak podstatnou náležitostí dovolání, jejíž nedostatek brání pokračování v řízení, neboť dovolání advokátem sepsané, ale jím nepodepsané, nelze považovat za řádné dovolání sepsané advokátem, jak to vyžaduje § 241 odst. 2 věta druhá OSŘ.
V dané věci advokátka žalobce přes opakované výzvy soudu prvního stupně uvedený nedostatek neodstranila. Proto Nejvyšší soud dovolací řízení za použití § 43 odst. 2 OSŘ zastavil.
Pro úplnost se poznamenává, že nepřesnost poučení žalobce o možnosti odmítnutí dovolání, odpovídající § 43 odst. 2 OSŘ po novele, když správně (při aplikaci uvedeného ustanovení ve znění před novelou) šlo o možnost zastavení dovolacího řízení, nemohla mít význam z hlediska skončení tohoto řízení. Jde totiž jen o formální rozdíl ve způsobu skončení řízení pro nedostatek podání, který brání pokračování v řízení. Odmítnutí dovolání stejně jako zastavení dovolacího řízení z téhož důvodu, tj. pro neodstranění uvedeného nedostatku, vede shodně k procesnímu rozhodnutí, jímž se řízení končí. Žalobce (jeho zmocněnkyně) byla řádně poučena o tom, jak má opravu či doplnění vadného dovolání provést, a také o tom, že řízení bude ukončeno, nedojde-li k opravě či doplnění dovolání.
Protože žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. dubna 2002
JUDr. František Balák,v.r.
předseda senátu