22 Cdo 834/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce K. T., zastoupeného advokátkou, proti žalované Ž. b., a. s., o vydání věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 12 C 167/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. srpna 2002, č. j. 13 Co 396/2002-52, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 9. srpna 2002, č. j. 13 Co 396/2002-52, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 22. ledna 2001 (správně 22. ledna 2002), č. j. 12 C 167/98-39, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal vydání ve výroku rozsudku specifikovaných věcí.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 239 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“). Toto ustanovení se však týká přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu a jelikož napadeným rozsudkem byl potvrzen prvý rozsudek, který soud prvního stupně v této věci vydal, připadá v úvahu pouze přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ.
Dovolací soud však nepovažuje napadený rozsudek za rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, a tak neshledává dovolání žalobce podle § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ přípustným. Proto je odmítl, aniž by s ohledem na § 243c odst. 2 OSŘ musel tento výrok odůvodňovat.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím k tomu, že žalované, která by podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. května 2003
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu