22 Cdo 853/2001
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila,
CSc., ve věci žalobců: A) P. M., a B) H. M., zastoupených advokátem, proti
žalovaným: 1) L. M., a 2) V. M., oběma zastoupeným advokátkou, o zdržení se
zásahů do výkonu vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově
Brodě pod sp. zn. 7 C 101/99, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu
v Hradci Králové ze dne 31. října 2000, č. j. 23 Co 626/2000-92, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
postoupena k vyřízení Stavebnímu úřadu Městského úřadu v Ch., a rozhodl o
náhradě nákladů řízení. Odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů
odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci včas dovolání, které
podáním došlým soudu prvního stupně dne 19. června 2001vzali zpět.
Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté
zákona č. 30/2000 Sb. v řízení o dovolání postupoval podle zákona č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000
Sb. (dále jen „OSŘ\").
S ohledem na dispozitivní úkon dovolatelů – zpětvzetí dovolání dovolací
soud dovolací řízení podle § 243b odst. 4 věta druhá OSŘ zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení odpovídá ustanovením § 146
odst. 1 písm. c), § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 věta první OSŘ. Soudní praxe
se různí v řešení otázky, podle jakého ustanovení OSŘ postupovat při
rozhodování o náhradě nákladů řízení v případě zastavení řízení, kdy účastníku,
jemuž by jinak náležela náhrada nákladů řízení podle § 146 odst. 2 OSŘ, žádné
náklady nevznikly (popřípadě se jejich náhrady vzdal). Jde o posouzení zda v
uvedeném případě je výrok o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení odůvodněn ustanovením § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ nebo
ustanovením § 146 odst. 2 OSŘ. Dovolací soud proto při této příležitosti
blížeji odůvodňuje výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení:
Podle § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ „žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno\". Podle §
146 odst. 2 OSŘ „jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být
zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování odpůrce vzat
návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení odpůrce.
Citovaná ustanovení je třeba vidět v souvislosti s ustanovením § 151 odst. 1
OSŘ, podle kterého, o povinnosti k náhradě nákladů rozhoduje soud bez návrhu, a
to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.
Podle názoru dovolacího soudu ustanovení § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ
představuje ve vztahu k ustanovení § 146 odst. 2 OSŘ normu obecnou ve vztahu k
normě zvláštní. Aplikace ustanovení § 146 odst. 2 OSŘ je dána tam, kde je
naplněna jeho hypotéza. Není-li naplněna, platí obecné ustanovení § 146 odst. 1
písm. c) OSŘ. Jedním z předpokladů použití § 146 odst. 2 OSŘ, vyplývajícím z
jeho hypotézy, je, aby účastníku, který nezavinil zastavení řízení, náklady,
které by mu měl nahradit účastník, jenž zavinil zastavení řízení, vznikly. V
dané věci však žalovaným náklady dovolacího řízení nevznikly. Proto se výrok o
náhradě nákladů dovolacího řízení opírá o § 146 odst. 1 OSŘ.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. srpna 2001
JUDr. František B a l á k , v.r.
předseda senátu