Nejvyšší soud Usnesení občanské

22 Cdo 883/2003

ze dne 2003-05-20
ECLI:CZ:NS:2003:22.CDO.883.2003.1

22 Cdo 883/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Františka Baláka ve věci žalobkyně J. K., zastoupené advokátem, proti žalovanému V. K., o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 11 C 847/2001, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2002, č. j. 23 Co 469/2002-61, takto:

Dovolání se odmítá.

Okresní soud v Nymburce (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 4. září 2002, č. j. 11 C 847/2001-51, odmítl odvolání žalovaného proti usnesení téhož soudu ze dne 3. 5. 2002, č. j. 11 C 847/2001-29, s odůvodněním, že bylo podáno opožděně (§ 208 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „OSŘ“).

K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 18. listopadu 2002, č. j. 23 Co 469/2002-61, usnesení soudu prvního stupně potvrdil, když rovněž dovodil, že odvolání žalovaného proti usnesení soudu prvního stupně z 3. 5. 2002 bylo přes správné poučení, jehož se účastníkům dostalo, podáno po uplynutí odvolací lhůty.

Proti tomuto usnesení podal žalovaný, aniž dokládal splnění podmínky povinného zastoupení podle § 241 OSŘ, dovolání. Soud prvního stupně ho usnesením z 30. 12. 2002, č. j. 11 C 847/2001-66, vyzval, aby si ve stanovené lhůtě „zvolil právního zástupce pro podání dovolání“ a zaslal jeho plnou moc a souhlasné stanovisko s podaným dovoláním. Po marném uplynutí této lhůty byl spis předložen dovolacímu soudu k rozhodnutí.

Dovolání není přípustné.

Přípustnost dovolání proti nemeritorním rozhodnutím odvolacího soudu je upravena v § 238, § 238a a § 239 OSŘ. Z žádného z těchto ustanovení však nelze dovodit, že by bylo přípustné dovolání proti usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, vydané podle § 208 odst. 1 OSŘ. Pak ovšem nebylo důvodu vyzývat žalovaného k odstranění nedostatku povinného zastoupení (§ 241b odst. 2 věta za středníkem OSŘ), neboť dovolání žalovaného musí být v každém případě jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) OSŘ odmítnuto.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodováno, jelikož nejde o rozhodnutí, jímž končí řízení (§ 243c odst. 1, § 151 odst. 1 OSŘ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. května 2003

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu